Američané ztrácejí sebedůvěru. Svět má ale pořád jasno
Průzkumy ukazují, že občané jiných zemí nás vidí střízlivějšíma očima než my sami
Uplynulé dva měsíce jsem strávil na cestách po Spojených státech a části Evropy. Často jsem mluvil o své nové knize Age of Revolutions (Věk revolucí). Popisuji v ní, že žijeme v době zásadních přelomů: společenských, politických, ekonomických a ve sféře mezinárodních vztahů. Nabyl jsem dojmu, že lidé – často i ti zaopatření a vzdělaní – jsou dnešní dobou velmi znejistělí. Bojí se, že ony proměny jsou předzvěstí temných časů. „Existuje dnes vůbec něco nadějného?“ byla častá otázka na mých veřejných čteních. A po čtvrteční depresivní debatě (jde o televizní duel Biden–Trump – pozn. red.) jsou zoufalejší než kdy dříve. Já, navzdory všem nebezpečím, zůstávám optimistou, a chci vám vysvětlit proč.
Rozpadne se starý svět?
Mnoho Evropanů se bojí, že Trumpovo listopadové vítězství přinese nový a nebezpečný svět. Věří, že by se Američané mohli k Evropě obrátit zády a bezpečnostní architektura kontinentu se rozpadne. Jak mi řekl jeden evropský politik, „my na Západě jsme žili ve stabilním a otevřeném světě bez válek, a bereme to jako samozřejmost. Teď je kolem nás tolik nových hrozeb, že se ten náš starý svět může rozpadnout.“
A může. Hrozby jsou skutečně ohromné. Vidíme, jak Rusko, Čína, Írán a Severní Korea budují osu nepřátelskou k západní moci a západním hodnotám.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
