Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Zbraně v největší nemocnici Gazy, íránské uklidnění, tlak na Bidena aneb průlet blízkovýchodním bojištěm

Většinu Severní Gazy už kontroluje izraelská armáda. • Autor: Profimedia
Většinu Severní Gazy už kontroluje izraelská armáda. • Autor: Profimedia

Válka mezi Izraelem a Hamásem se vede hned v několika rovinách. Přímo na bojišti, v labyrintu blízkovýchodní politiky, na poli globální diplomacie i na domácí scéně západních demokracií. Také minulý týden došlo k posunům na všech těchto úrovních. 

  1. Izraelská armáda začala s vojenskou operací v nemocničním komplexu Šífa. Podle izraelských podezření se pod ním nachází velitelství Hamásu, islamistická organizace i lékařský personál nemocnice toto obvinění odmítají. Izraelská armáda veřejnosti sdělila, že odkryla východ jedné podzemní šachty používané teroristy a také kalašnikovy, granáty a laptop s fotografiemi uneseného Izraelce. V okolí Šífy byla nalezena dvě těla mrtvých, 7. října Hamásem unesených Izraelců. Vojenská akce dál pokračuje a nakolik byla nemocnice pro velení Hamásu důležitá, to se ještě přesněji ukáže. Na severu Gazy mezitím funguje jen jediná nemocnice, kde lékaři kvůli nedostatku zdrojů provádějí velkou část operací bez umrtvení.

  2. Kolem milionu Palestinců v minulých týdnech poslechlo požadavek izraelské armády, aby se kvůli bombardování a chystané pozemní operaci ze severu Pásma Gazy přesunuli do jeho jižní části. Koncem minulého týdne se zdálo, že má Izrael velkou část severu pod kontrolou a své tažení proti Hamásu rozšíří i na jih. Nad několika čtvrtěmi stotisícového města Chán Júnis totiž byly shozeny letáky vyzývající obyvatele k odchodu.

  3. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nejprve o víkendu odmítl americký návrh, aby správu Gazy po konci války převzala Palestinská samospráva, která vládne palestinským územím na Západním břehu Jordánu. Prezident Jicchak Herzog v rozhovoru pro deník Financial Times potvrdil, že také on počítá s trvalejší izraelskou přítomností v Gaze – jinak zavládne mocenské vakuum, ve kterém opět vyraší základny teroristů. Herzog zároveň přiznal, že o budoucí podobě Gazy v izraelské vládě pořád probíhají debaty. Americký prezident Joe Biden však zopakoval, že nynější válka musí vést ke vzniku „skutečného“ palestinského státu. Další postup prý už vyjednává s arabskými státy a, jak řekl, konflikty „neskončí, dokud se nenajde dvoustátní řešení“.

  4. Emocionální náboj, který s sebou humanitární tragédie v Gaze přináší, vytváří tlak na izraelské spojence, kde stále větší část veřejnosti přestává mít pochopení pro původně schvalovanou izraelskou reakci na útok Hamásu. Pociťuje to zvláště Joe Biden. Podle průzkumů agentury AP si 58 procent voličů jeho demokratů myslelo, že Izrael zachází ve své odvetě příliš daleko. Zhruba polovina voličů, kteří nejsou vyhranění stoupenci demokratů ani republikánů, nesouhlasí podle průzkumů agentury Quinnipiac s jednoznačnou podporou Bidenovy vlády Izraeli. Čtyři stovky demokratických úředníků napříč ministerstvy pak poslaly Bidenovi dopis, kde požadují, aby americký prezident tlačil na vyhlášení příměří. Ten zatím tlaku odolává a odmítl dát Izraeli termín, dokdy má vojenskou akci ukončit. Skončí, řekl Biden, až Hamás přestane mít kapacitu „vraždit, zneužívat a dělat hrozné věci“.

  5. Írán vzkázal Spojeným státům, že nechce širší eskalaci války mezi Izraelem a Hamásem. Ministr zahraničí Hosejn Amír Abdollahian řekl, že prostřednictvím švýcarské ambasády v Teheránu v minulých čtyřiceti dnech probíhala komunikace s USA. Írán v ní například ubezpečoval, že o chystaném teroru Hamásu předem nevěděl – což na základě svých dosavadních informací potvrzují i Spojené státy. Šéf íránské diplomacie zároveň varoval, že pokračování izraelské ofenzivy na palestinských územích může vést k tomu, že širší regionální válka bude neodvratná. Hlavní riziko větší války vychází z postupu ozbrojených milicí, které jsou cvičené a vyzbrojované Íránem. Jemenští Hútíové již směrem na Izrael vystřelili řadu raket. Šíitské milice v Sýrii a Íránu od počátku října minimálně čtyřicetkrát napadly, zvláště pomocí dronů, americké vojáky (a staly se následně terčem amerického bombardování). A přes- hraniční střelba, zatím relativně nízké intenzity, probíhá i na nejvýbušnějším místě – na libanonsko-izraelské hranici mezi milicí Hizballáhem a izraelskou armádou.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 47/2023 pod titulkem Zbraně v největší nemocnici Gazy, íránské uklidnění, tlak na Bidena aneb průlet blízkovýchodním bojištěm