Miliardy na nákupy pro armádu

Příští rok dostane ministerstvo obrany 151 miliard korun, tedy o 40 miliard korun více než letos, což představuje zvýšení jeho rozpočtu o 35 procent. Navýšení schválil poslanecký výbor pro obranu, pro rozpočet hlasovali i členové hnutí ANO a tahle kapitola by neměla mít při projednávání ve sněmovně žádný problém. Suma představuje ovšem jen něco přes 1,9 procenta HDP – zbytek do zákonem daných dvou procent půjde na obranu z dalších rezortů. Podstatné je samozřejmě rozdělení peněz, protože v posledních dvaceti letech ministerstvo obrany a armáda peníze z velké části „projídaly“ a na investice a vojenské strategické projekty nezbylo dost peněz, navíc byly někdy utráceny neúčelně. Příští rok by tak mohl být zásadním zlomem. 

Dvě třetiny rozpočtu jsou určeny na modernizaci armády. 72,5 miliardy korun půjde podle čerstvě přístupných čísel ministerstva obrany například na investice do běžné výzbroje, výstroje, infrastruktury, tedy kasáren, letišť, informačních technologií apod. To je nebývale vysoké číslo, a když k tomu přidáme dalších 39 miliard korun určených na financování strategických projektů, dostaneme skoro třikrát vyšší sumu, než která byla investována pravidelně v posledních letech. Strategické projekty zahrnují víceúčelové vrtulníky americké provenience jako Bell AH-1 a UH-1 za skoro 15 miliard korun, pořízení radiostanic a kryptografických  prostředků, protiletadlový komplet SHORAD, pásová bojová vozidla pěchoty za celkem až 70 miliard korun, děla komunikující se systémy NATO atd. Jde samozřejmě o projekty a nákupy rozložené do několika let. Vzhledem k tomu, že na obranných projektech, schválených v posledních osmnácti měsících, se v mnoha případech shodne současná vládní koalice s opozičním hnutím ANO, je pravděpodobné, že přežijí i případnou změnu vlády po dalších volbách. To nebylo v posledních dvaceti letech zvykem, projekty se často měnily společně se změnou sil ve vládě, sněmovně a Senátu.