Umění v rytmu bunga bunga

Když letos v červnu umřel bývalý italský premiér Silvio Berlusconi, jeho smrt se řešila i v uměleckých kruzích. Magazín The Art Newspaper například publikoval článek s výmluvným titulkem: „Sklad plný umění: co se stane se sbírkou Silvia Berlusconiho?“ Vědělo se, že politik a milovník všemožných lidských neřestí sbíral umění a že ho sbíral hodně. Dokonce si musel v blízkosti své vily San Martino u Monzy (ano, právě v ní se konaly Berlusconiho proslulé „bunga bunga“ večírky s rozjívenými teenagerkami) pronajmout sklad o ploše přes tři tisíce metrů čtverečních, aby se mu umělecké nákupy měly kam vejít. Jenže se tak úplně nevědělo, jaké umění vlastně Berlusconi sbírá.

Některé kousky sice vystavoval přímo ve své vile a jeden čas mezi ně patřil i Tizianův Portrét kardinála Hypolita Medicejského v odhadovaného hodnotě 130 milionů korun. Jak se ale nyní ukazuje, celkově sbírka stojí za starou bačkoru. Deník La Repubblica minulý týden citoval uměleckého kritika a rovněž bývalého politika Vittoria Sgarbiho, podle něhož je z celé kolekce cenných jen „šest sedm“ děl. Mezi ně patří tvorba Lucia Fontany či Giorgia de Chirica. Drtivou většinu ostatních kusů tvoří kýčovité obrazy s erotickými výjevy, které si Berlusconi kupoval o dlouhých nocích přes speciální televizní kanály. Cena sbírky se sice odhaduje až na půl miliardy korun, ale vzhledem k tomu, že obsahuje na 25 tisíc děl, průměrná hodnota jednoho kusu činí ani ne 20 tisíc.