0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře16. 9. 20233 minuty

Dánský zázrak

Úspěch převratného léku na cukrovku a obezitu ukazuje, proč se vyplatí investovat do inovací

Můžeme tomu říkat dánský zázrak. Nebo taky holandská nemoc. Druhým zmíněným termínem se označuje situace, kdy jedna firma získá v určité zemi tak dominantní postavení, až to škodí dalšímu byznysu a činí to celou ekonomiku zranitelnější, protože šampion nemusí být na vrcholu navždy. Nejznámějším příkladem je Finsko a jeho Nokia. Stejně tak je ale možné mluvit o mimořádném úspěchu, díky němuž dánská ekonomika roste, navzdory opačným trendům v sousedním Německu či Švédsku, a do státní kasy plynou velké peníze. A díky němuž také země s necelými šesti miliony obyvatel „vygenerovala“ firmu, která se předminulý týden stala nejhodnotnější v Evropě (byť jen na chvíli, než si prvenství převzal zpět výrobce luxusního zboží LVMH). 

Společnost Novo Nordisk existuje více než sto let a dosud v tichosti vyráběla inzulin a další léky určené k léčbě diabetu. Před několika lety ovšem představila nový lék, který se používá k léčbě cukrovky a také tzv. morbidní obezity. Potlačuje totiž chuť k jídlu tím, že napodobuje účinky střevního hormonu nazvaného GLP-1. Dnes je předepisován ve dvou variantách, pod názvy Wegovy a Ozempic. A stal se z něj mezinárodní hit takové velikosti, že firma sotva zvládá uspokojit poptávku. Tržní hodnota podniku s 55 tisíci zaměstnanci dnes přesahuje roční HDP Dánska a ovlivňuje tamní ekonomiku v mnoha dalších směrech, třeba v otázce úrokových sazeb. A to vše v době, kdy je farmaceutický průmysl v Evropě v dlouhodobém úpadku. 

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Když se ponoříme do anatomie úspěchu, vypadne na nás příběh jak z příručky. A poučení, že o zázrak nejde, spíš o výsledek promyšlené strategie. Firmu kontroluje nadace s deklarovaně filantropickými úmysly, což znamená mimo jiné preferenci dlouhodobých cílů nad krátkodobými zisky. A když se zisk podaří, investuje se do dlouhodobého výzkumu, a to jak přímo ve firmě, v rámci níž za 300 milionů eur vznikla laboratoř pro výzkum kmenových buněk nebo za 200 milionů centrum pro vývoj kvantových počítačů, tak také mimo ni, třeba cílenou podporou startupů, kde se opět nesoustředí primárně na schopnost rychle vydělat peníze, ale na kvalitu bádání. Část vědců Novo Nordisku se věnuje základnímu výzkumu, bez nutnosti rychle vyprodukovat prakticky použitelný výsledek. A to celé se odehrává v kontextu široké podpory, kterou výzkum a vývoj dostává od dánské vlády podporované zase vysokými a sdílenými daněmi – ročně více než tři procenta HDP. 

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc