0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura15. 7. 20233 minuty

Lekce přemýšlení

Vyslyšeno bylo přání autora těchto řádků, který zde předloni v listopadu končil recenzi Válečného deníku francouzského spisovatele a filozofa polského a židovského původu Jeana Malaquaise (1908–1998) tím, že by bylo skvělé, kdyby česky vyšlo i pokračování – Deník běžence. A stalo se. Opět v překladu Tomáše Havla, který rovněž druhý svazek zápisků z časů druhé světové války vybavil početnými a zevrubnými poznámkami. Jejich čtení je někdy bezmála stejné dobrodružství jako samy záznamy: Havel v nich totiž nejen uvádí, kdo je kdo nebo co je co, nýbrž také nastiňuje vazby, souvislosti a osudy těch a toho, čeho se autor dotýká.

Odzbrojený navrátilec z takzvané podivné války, kterou Francie prohrála s Německem, přežívá od léta 1940 do raného podzimu 1942 v neokupované zóně Francie a snaží se emigrovat, což se mu spolu s ruskou přítelkyní Galou nakonec podaří – těsně předtím, než nacisté obsadí zbylou část země. Přespává v nuzných příbytcích, potýká se s nedostatkem peněz a jídla, na cigarety si „vydělává“ hraním šachů. Žije pod existenciálním tlakem vyplývajícím už z faktu jeho židovství; zápisky schovává, protože by mohly posloužit coby doličný předmět. Jako laureát Renaudotovy ceny za román Javánci (česky 2012) je sice pomyslným příslušníkem literární scény, ale tu – stejně jako vše ostatní – sleduje s distancí a skepsí. Obdobně nahlíží i na své aktivity. „Každou denní i noční hodinu lidé mučí jiné lidi, aniž by se tím připravili o klidný spánek. A co ty proti tomu děláš, kromě toho, že píšeš do tohohle sešitu? Vždyť ti to říkám, jsi sám sobě svou vlastní nicotou…“ 

Reklama

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc