„Šlachtův puč“ je mýtus
Zásah na Úřadu vlády napomohl nástupu populistů k moci, hlavní příčinou ale nebyl
Když šéf ÚOOZ Robert Šlachta a vrchní státní zástupce Ivo Ištvan kráčeli před deseti lety dlouhými chodbami Úřadu vlády do kanceláře premiéra Petra Nečase, aby mu ukázali povolení k prohlídce kanceláře jeho nejbližší podřízené Jany Nagyové a jemu osobně předali obvinění z podezření na korupci, věděli, že jejich akce povede k pádu vlády. Nedalo se pochybovat o tom, že navenek seriózně působící Nečas splní to, co se v běžné demokracii od obviněných premiérů čeká – podá demisi a s ním skončí celý koaliční kabinet. A to se také druhý den stalo. Policejní operace byla jedním z impulzů následující dalekosáhlé změny v české politice, která se projevila nástupem populistických vůdců Andreje Babiše a Tomia Okamury.
Minulý týden byl konečně v Nečasově kauze vynesen rozsudek, ale pocit uzavřeného případu se nedostavil. Spíš další kolo kritiky, že zásah na Úřadu vlády byl něco jako puč, který nenávratně proměnil českou politiku. Tak jednoduché to ale není.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
