Český teenager 2012

Orientovat se v názorech lidí, kteří začnou za pár let rozhodovat o osudech této země, nyní může pomoci rozsáhlý průzkum, který zpracovaly společnost Člověk v tísni a agentura Millward Brown mezi více než tisícovkou středoškoláků po celé zemi. A protože jde po tříletém odstupu již o jeho druhý ročník, je poprvé k dispozici srovnání v delší časové řadě. Novinky jsou zajímavé a potvrzují, že v demokracii vyrůstající Češi se od svých rodičů, kteří prožili mládí v totalitě, liší méně, než by se mohlo zdát. To největší překvapení však spočívá v tom, že mladí lidé se začínají nenápadně, ale jistě radikalizovat. Platí to jak pro vztah k menšinám (především ke zdejším Romům), tak pro volební preference (třeba Dělnickou stranu by chtělo volit dvanáct procent dotazovaných, komunisty šest procent).

Podobně jako jejich západoevropským vrstevníkům vadí mladým Čechům nejvíce ozbrojené konflikty, nemoci a pak mezinárodní terorismus. Na úrovni Česka ale spatřují největší problém v soužití s romskou menšinou. Trend je zcela jasný: zatímco v roce 2009 soužití s Romy zaškrtlo jako hlavní problém této země čtyřicet procent středoškoláků, nyní je to o patnáct procent více. Zajímavé je, že tento pohled tolik nerezonuje mezi učni, kteří dostávají horší vzdělání, ale mezi gymnazisty. V jejich skupině je o tom konkrétně přesvědčeno padesát devět procent respondentů, u učňů je to o devět procent méně.

Co ovlivňuje postoje mladých lidí? Z výzkumu vyplývá, že středoškoláci opouštějí klasické zdroje informací, jako jsou noviny či televize, a místo toho je hledají na internetu. Televize sice stále ještě mírně vede, ale za poslední tři roky od ní uteklo jedenáct procent mladých lidí, zatímco vyhledávačů zpráv na síti přibývá. Právě tady se přitom mohou podle odborníků částečně formovat názory středoškoláků ve vztahu k Romům. Jde totiž o to, že na internetu v posledních dvou letech přibylo zpráv, které Romy zmiňují spíše v negativních souvislostech. A středoškoláci tuto optiku mohou přejímat. „Pohled mladých lidí na Romy je dnes ještě více rigidní, etnický a odmítavý než u dospělé populace,“ říká sociolog Ivan Gabal, který dlouhodobě mapuje postoje většinové společnosti a Romů.

Nekvalitní či nedostatečné informace a absence kritické reflexe ze strany škol se přitom netýkají jen otázky Romů. Školy studenty neorientují ani v dalších důležitých tématech, jako jsou třeba novodobé evropské dějiny nebo problematika Evropské unie. Jak silný vliv to má na skutečnost, že v řadách středoškoláků například roste počet těch, kteří mají záporný či spíše záporný vztah k EU, není jasné, faktem však je, že právě tato skupina se zvětšuje.