Dělníci kultury
Češi mají Věstonickou, Rakušané Willendorfskou venuši. Ta našich sousedů je o něco mladší, zhruba o pět tisíc let, pochází z období mladšího paleolitu a anonymní pravěký umělec či umělkyně ji vytvořil někdy před 22–24 tisíci lety. Vídeňští vědci nyní zjistili, že i ona je důkazem čilého přeshraničního styku, který existoval už dávno předtím, než jsme si zvykli planetu rozdělovat nějakými hranicemi. Vytvořena je totiž z horniny oolit, jež pochází z území dnešní severní Itálie, která leží na druhé straně Alp, než kde bylo jedenácticentimetrové dílko v roce 1908 nalezeno.
Čerstvý objev se podařil antropologovi Gerhardu Weberovi z Vídeňské univerzity. Sošku nasnímal mikropočítačovou tomografií, při které se dá dosáhnout rozlišení až 11,5 mikrometru. Poté strukturu s geology Alexanderem Lukenederem a Mathiasem Harzhauserem z Přírodovědeckého muzea (tam je venuše uložená) porovnal se vzorky oolitu (česky se mu kvůli specifickému tvaru hezky říká jikerec nebo jikrovec) z celé Evropy.
Rakousko nesedělo. Už kvůli tomu, že v sobě soška ukrývá kousek mušle z pozdější doby miocénu, což neodpovídá horninám nacházeným v blízkosti Vídeňské pánve. Těm v okolí Gardského jezera však ano. Jestli si odtamtud na sever lovci venuši přinesli kvůli tahu za zvěří, nebo změnám klimatu, se pochopitelně neví, jisté ale je, že jim to mohlo trvat klidně i několik generací, přes Alpy je to totiž víc než 700 kilometrů.
Jsou to vzrušující představy. A připomeňme, že naše…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
