Desetidenní pobyt Ramana Prataseviče v Aténách byl po roce jeho první dovolenou. A byl z ní nadšený. „Byl tam se svojí přítelkyní, koupal se v moři, užíval si života. Říkal mi, že už se cítil vyhořelý, jak ho revoluce pohltila, ale v Řecku znovu získal energii a byl připravený zase naplno pracovat,“ popisuje Respektu svůj poslední rozhovor s nezávislým běloruským novinářem Franak Viačorka, poradce běloruské exilové prezidentky Svjatlany Cichanouské, který se s ním shodou okolností setkal právě během jeho pobytu v Aténách.
Pak dovolená skončila a revoluce se do Pratasevičova života vrátila s nečekanou silou. Třiadvacátého května, sedm dní po rozhovoru s Viačorkou, nasedl do letu irské společnosti Ryanair FR4978 z Atén do litevského Vilniusu, kde v posledních měsících po útěku ze své země žil. Letadlo s ním ale do cíle nedolétlo: při přeletu Běloruska muselo na příkaz tamních úřadů a za doprovodu vojenské stíhačky neplánovaně přistát v Minsku. Poté co museli všichni vystoupit na letištní plochu, příslušníci bezpečnostních sil běloruského diktátora Aljaksandra Lukašenky před očima šokovaných pasažérů uneseného letu Prataseviče i jeho přítelkyni odvedli pryč. Od tohoto momentu se v Evropě poměrně neznámý muž stal někým, jehož osudem se zabývají úplně všichni.
Najdeme je a zničíme
Jediné, co se momentálně o šestadvacetiletém novináři ví, je, že po svém zatčení na letišti skončil v největším minském vězení Valadarka, sněhobílém zámku z 19. století, kde Lukašenka vězní své nejhlasitější kritiky. Stejně jako se tu ztrácí jeho stopa, mizí i stopa jeho přítelkyně, ruské občanky Sofije Sapegy; pár byl od sebe oddělen ještě na letišti a Sofija skončila v jiném vězení než její přítel. Ji ani Prataseviče nemohou navštívit jejich rodiče, nemohli si s nimi ani zavolat, advokát se dostal k Pratasevičovi až po čtyřech dnech.
„Je nám odepřen jakýkoli kontakt, žádala jsem, aby za Ramanem mohli nezávislí lékaři, protože mám obavy o jeho zdravotní stav, ani to ale nebylo povoleno,“ popsala aktuální situaci svého syna na konci minulého týdne na on-line tiskové konferenci z Varšavy, jíž se Respekt účastnil, jeho matka Natalja Pratasevič. Spojení s Pratasevičem nemá ani běloruská exilová prezidentka Cichanouskaja, naposledy se oba viděli nedlouho před jeho zmizením v Aténách.
Cichanouskaja tu byla v rámci svého mezinárodního tažení proti Lukašenkovu režimu, měla schůzky s řeckými politiky a vystoupila na delfském ekonomickém fóru. Při něm a na několika dalších akcích ji Pratasevič fotil. „Mám štěstí, že jsem mohl blýsknout prezidentku,“ pověsil pak několik snímků Cichanouské v Aténách na svůj twitterový účet. V Řecku se Pratasevič od Lukašenky evidentně ničeho neobával, a proto svůj pobyt nijak netajil. Stejně jako mnozí jiní aktivisté nebral úplně vážně výhrůžku náměstka ministra vnitra Mikalaje Karpjankoua, který v běloruské televizi CTV 29. dubna prohlásil: „Jsme připraveni jednat. Až dostaneme rozkaz, opozici najdeme a zničíme ji.“
„To, že si dal na své sociální sítě fotky z Atén, mohlo Lukašenkovy lidi navést. Je to jedna z hypotéz,“ říká Respektu jiná známá běloruská novinářka žijící v exilu Hanna Liubakova. Nabízí se, že Lukašenka sem na základě téhle veřejné indicie mohl vyslat sledovací tým a ten byl několik dní Pratasevičovi v patách až na letiště. Svědčilo by o tom i to, že při nástupu do letadla si Pratasevič, jak se ještě stačil svěřit v soukromé zprávě jednomu ze svých přátel, všiml, že ho někdo fotí. Dotyčného popsal jako rusky mluvícího muže s tím, že neví, o koho jde.
Datum odletu měl původně Pratasevič se svojí přítelkyní otevřené, letenku si zabukoval den před odletem, což následně sdělil své matce. Odposlech jejího telefonu je další možností, jak se mohla běloruská tajná služba dozvědět, kdy se bude vracet, a připravit tak unesení letadla. Asi nejméně reálnou variantou je, že by se Lukašenkovým lidem podařilo napadnout elektronický systém pasažérů Ryanairu, k němuž měli přístup jen zaměstnanci společnosti a personál sloužící na aténském a litevském letišti.
Někteří Pratasevičovi přátelé mu podle informací Respektu doporučovali, aby z bezpečnostních důvodů neletěl přes běloruský vzdušný prostor. On je však nevyslyšel. „Mluvil jsem s ním před odletem, bavili jsme se o tom, že by bylo lepší vyhnout se při letu Bělorusku, on to ale zřejmě pak už neřešil,“ řekl Respektu dlouholetý Pratasevičův spolupracovník Stěpan Putsila, s nímž zakládal hlavní revoluční médium v Bělorusku, informační kanál Nexta. Právě kvůli němu se mladý novinář a fotograf stal Lukašenkovi trnem v oku.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
