45B_foto Ondřej Vinař
Alena Křížková

Když Respekt před pár týdny publikoval text o dopadech pandemie na ženy, převládající reakcí byla zřetelná úleva z vědomí, že v tom nejsou samy. Socioložka Alena Křížková k tomu dodává mnoha výzkumy podložený závěr, že enormní zátěž na zdejší ženy rozhodně nedopadá následkem jejich osobní volby. Současnou situaci formuje kombinace unikátního charakteru aktuální krize, dlouhodobých trendů na trhu práce a hluboce zakořeněných představ o tom, co je „ideální rodina“.

Jsou ženy oběťmi, nebo hrdinkami pandemie? Nebo obojím?

Nemám moc ráda tohle dělení, a zejména nerada vidím ženy jako oběti. Jde o to, že ženy zkrátka nesou neúměrně větší díl negativních dopadů pandemie. Pandemie dopadá na všechny, ale na někoho víc. Když sečteme krizi na pracovním trhu, která více postihuje a ohrožuje pracovní místa žen, a zároveň obrovskou zátěž v domácnosti, která ještě narostla, tak je zcela jasné, že to jsou právě ženy, na něž dopadá tvrději. Je ale pravda, že na ně můžeme pohlížet i jako na hrdinky, protože to pořád zvládají, a nedělají žádné masové protestní akce, třeba že by stávkovaly. A tím, že to zvládají a přežívají, nám ukazují šílenost té situace, a tím ji kritizují. A je rovněž pravda, že oběti z žen udělal stát, který je v tom nechal a vůbec jejich situaci neřeší, bere se to jako samozřejmost. Politika se vůbec nezabývá tím, že by to mělo být jinak, že to je pro ženy v podstatě neúnosná zátěž, pokud si mají zároveň udržet placené zaměstnání. Až v okamžiku, kdy se ukáže, že by třeba zdravotní sestry nebo učitelky měly být nějak masově na ošetřovném, tak se jim povolí dát děti do mateřských škol.

Krize obvykle prohlubuje dlouhodobé společenské trendy. Zároveň ale cítíme, že dnes je všechno jinak. Je současná situace skutečně unikátní?

Naprosto. Nedá se vůbec srovnat s krizemi minulými. A to ani s krizí po roce 2008, což byla krize ekonomická, krize trhu práce a zasáhla negativně hlavně ty sektory, kde pracovali muži. Nynější krize je vedle zdravotního aspektu, který nechám stranou, jednak krizí práce, přičemž zasahuje zejména sektory, kde pracují převážně ženy, a zároveň je to krize péče. A to jak soukromé, tak veřejné. A je zásadní to takto pojmenovat.

Co to znamená?

U péče veřejné se jasně ukázalo, jak je výrazně podhodnocená, jak většina práce leží na ženách. A sem lze mimochodem zahrnout i obory, na něž především dopadají vládní opatření a pro které je typické, že v nich jde v širším smyslu také o péči – o kontakt se zákazníky, třeba u servírek, kadeřnic nebo u žen pracujících v turismu. Právě v těchto oborech jsou časté termínované smlouvy, práce na dohodu a další typy prekérní práce, které jsou obecně častější u žen než u mužů. A u péče soukromé se ukázalo, jak moc leží na bedrech žen. Obvykle se mluví o tom, že ženy mají dvě směny, ale v této krizi je těch směn více, a navíc je nutné je vykonávat najednou. Před krizí to bylo alespoň oddělené: přijdete z práce domů a začne vám druhá směna. Dnes pracuji, zároveň vařím oběd, do toho učím děti nebo jim asistuji při domácí výuce, a ještě při tom peru prádlo nebo něco takového. Je toho strašně moc najednou. A to vše se děje v době, kdy se zdálo, že se situace v tomto ohledu zlepšuje. Dokonce už to vypadalo, že by se mohl začít snižovat tzv. gender pay gap, tedy rozdíl v odměňování žen a mužů. Šlo o vedlejší dopady jiné agendy, třeba prodlužování pracovního života a pozdějších odchodů do důchodu. A taky skutečnosti, že se v poslední době několikrát zvýšila minimální mzda, což dopadlo mimo jiné na ženy.

A zároveň se přidávalo v sektorech, kde pracují zejména ženy – ve školství nebo zdravotnictví.

Ano, ale jen mírně. Mělo by se přidat mnohem více. Jestli se něco jasně projevilo v této krizi, pak to byl fakt, že práce žen stále není ohodnocena v míře, která by odpovídala tomu, jak důležitá a klíčová pro naši společnost je.

1_obalka_R14
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R14
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 46 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Silvie Lauder

vedoucí rubriky, Fokus

Silvie Lauder
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1610

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte