I osmdesátá léta měla svého Juliana Assange či Edwarda Snowdena. Muž vynášející informace amerických tajných služeb se tehdy jmenoval Jonathan Pollard a v posledních hodinách právě uplynulého roku dorazil se svou manželkou Esther na setmělé letiště v izraelském Tel Avivu. Za sebou měl v tu chvíli třicet let strávených v americkém vězení a nádavkem od roku 2015 dalších pět v podmínce v New Yorku. Před ním stál izraelský premiér Benjamin Netanjahu, předával mu pod rouškou tmy a za mimořádných bezpečnostních opatření doklady o izraelském občanství a děkoval mu za službu nové vlasti. Pollardovi poklekli, políbili beton izraelského letiště a pronesli modlitbu určenou obvykle pro chvíle po ranním probuzení. Noční můra skončila.
Za Pollardovým příběhem stojí vysoké osobní ambice, hluboký vztah k Izraeli pěstovaný v jeho židovské rodině silně zasažené holokaustem a touha po penězích. Pollard se postupně prolhal na pozici uvnitř výzvědných služeb amerického námořnictva a sám pak Izraelcům nabídl – výměnou za velmi slušnou odměnu a šperky – přístup k tajným informacím. Množství materiálů, které fyzicky ukradl, nemělo ve své době obdobu a Pollard nemohl vlastně vůbec pořádně vědět, jaké informace Izraelcům předává. Když byl v roce 1985 odhalen, ukázalo se, že toho nevědomky o způsobech práce amerických tajných služeb prozradil více, než si kdokoli uměl představit. Nakonec vyfasoval doživotí a řada představitelů amerických bezpečnostních složek bez ohledu na politickou příslušnost…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
