Druhá nejlidnatější africká země poslední dva roky připomíná domeček z karet, jehož křehké struktury se do sebe každou chvíli mohou zhroutit. Pravidelně přicházejí zprávy o masakrech, naposledy koncem října neznámí ozbrojenci pozabíjeli 54 lidí (většinou žen a dětí) na západě Etiopie. K národnostním střetům dochází takřka ve všech regionech kulturně a jazykově mimořádně rozmanitého státu a v létě zasáhly i hlavní město Addis Abebu. Minulý týden se země se 110 miliony obyvatel dostala na samotnou hranu občanské války.
Premiér Abiy Ahmed, loňský nositel Nobelovy ceny míru, ve středu odpojil na severu ležící region Tigraj od internetu a telefonního signálu a zahájil vojenskou operaci proti tamní regionální vládě. Obvinil ji z útoku na základny federální armády v oblasti, což tigrajská reprezentace popírá. „Nedá se s jistotou říct, kdo lže a kdo říká pravdu,“ vysvětluje v rozhovoru Redie Bereketeab, expert na Etiopii z Nordic Africa Institute ve švédské Uppsale. Začátek bojů je podle jeho soudu logickým vyústěním eskalace během posledních měsíců.
Abiy Ahmed s odkazem na koronavirovou pandemii odložil historicky první svobodné volby. Tigrajští představitelé s tím nesouhlasili, v září uspořádali vlastní hlasování a následně přestali uznávat federální vládu v Addis Abebě. Premiér za trest přestal neposlušnému regionu posílat peníze z centrální kasy, zastavil i finanční pomoc tigrajským farmářům. Tento konflikt má delší historii: tigrajská vládní strana TPLF od výhry v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.