0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura20. 9. 20202 minuty

Mě, nebo mně?

Je to tvrdý oříšek, na kterém si už spousta lidí vylámala zuby. Máme na mysli dilema, kdy psát „mě“ a kdy „mně“. Ve výslovnosti těchto tvarů osobního zájmena „já“ není žádný rozdíl, nabízí se tedy otázka, proč se liší v psané podobě.

Důvod najdeme v historickém vývoji jazyka. Ve staré češtině se mě vyslovovalo [mje], tvar mně se vyslovoval [mňe]. Zatímco z mluvené češtiny se tyto nuance během staletí vytratily, v psaném jazyce se dvě odlišné podoby udržely až do současnosti.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Jak tedy postupovat? Asi nejjednodušší bude, když si prostě zapamatujete, že ve druhém a čtvrtém pádě se píše tvar mě: „Udělal si ze mě legraci.“ (druhý pád) „Překvapil mě svým přístupem k práci.“ (čtvrtý pád) Ve třetím a šestém pádě je naopak správný tvar mně: „Její zpěv se mně moc líbí.“ (třetí pád) „Mluvili o mně dost nelichotivě.“ (šestý pád)

Jestli se vám ale nechce pokaždé určovat pád, máme pro vás následující mnemotechnickou pomůcku. Tvary mě a mně převeďte do druhé osoby jednotného čísla – „tebe“ a „tobě“. Pokud ve větě použijete tebe, je správná podoba mě; v případě tobě je to tvar mně: „Usmívala se na mě.“ (tebe) „Nastěhoval se ke mně.“ (tobě)

Ještě pro úplnost dodáváme, že v některých pádech má zájmeno já dva tvary. Ve druhém a čtvrtém pádě lze vedle mě použít i podobu „mne“, ta je však spíše knižní a v mluveném projevu se téměř nevyskytuje: „Požádala mě/mne o radu.“ A ve třetím pádě je kromě tvaru mně v některých případech přípustná i varianta „mi“: „Ukázal mně/mi cestu.“ Ale ne…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc