Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Redakce Dopisy

Dopisy

Opravy

V Respektu č. 43 jsme v článku Milion otázek uvedli, že pořadatelé demonstrací ze spolku Milion chvilek pro demokracii dávají při svých jednáních mobilní telefony do krabičky s celofánem, aby odstínil odposlechy. Nejde však o celofán, ale alobal.
Ve speciálu 1989: Nejlepší rok v dějinách jsme v článku Vzpomínka na jedno zatčení jmenovali právníka Davida Kubovčáka. Jmenuje se ovšem Dušan Kubovčák. V článku Když do redakce začne chodit Havel jsme v popisku fotografie uvedli, že je na snímku Radim Palouš, je na něm ovšem zachycen Věněk Šilhán.

Za chyby se omlouváme.

Dlouhá cesta k urně

Respekt 44/2019

Reklama
Reklama

Velmi se přimlouvám za možnost korespondenční volby. O volbách se mluví jako o právu, ale také jako o jisté občanské povinnosti. To, že mám právo, ale nemám možnost volit, je tady v rozporu. Věřím, že bude brzy vypracován systém, který zamezuje falšování korespondenčních hlasů a bude co nejdříve spuštěn. Stát by měl mít zájem na tom, aby se nepřicházelo o žádný hlas.

Ještě větší problém voleb vidím v situaci, že s hlasy je „zákonně“ manipulováno. Velké množství hlasů propadá tím, že strana, která nedosáhne pěti procent, své hlasy „odevzdá“ těm, které jich mají nad pět procent. Odevzdá je zcela bez jakékoli možnosti to nějak korigovat. Každá z „vítězných stran“ si vezme svůj podíl. Ten podíl je sice matematicky vyjádřen, a tudíž jednáními neovlivnitelný, ale je to v podstatě krádež hlasů. Ten, kdo zvolil tzv. menší stranu, by v mnoha případech svůj hlas umístil jinak, než to udělá systém. Tato „nespravedlnost“ by se měla co nejvíce eliminovat.

Jeden způsob eliminace je, že „neúspěšné“ strany se samy rozhodnou, komu své hlasy přidělí. To nevidím moc nadějně, protože obchodování s hlasy by bylo předmětem vášní. Druhá (lepší) varianta je, že by se průchodnost stran snížila na tři procenta. Alespoň by se přerozdělovalo méně hlasů.

Třetí (asi nejlepší) způsob vidím v tom, že by byla možnost volit tzv. náhradní stranu (strany), když by ta má neuspěla. Tím by se respektovalo přání voliče. Již jsem takový způsob někde viděl v propracovaném návrhu.

Objevuje se snaha o snížení nákladů na volby. Mají být jednodenní. U senátních a prezidentských voleb by stačilo i jednokolové konání voleb v případě, že by každý volič měl možnost volby třeba až tří kandidátů. To by dalo jasnější obraz o preferencích každého voliče. Matematický model výpočtu vítěze by se projednal, a pak by byl už pouze technickým problémem.

Žádná strana neví, zda zavedením těchto návrhů získá, či ztratí, a tak by odstranění těchto „nespravedlností“ mělo být v zájmu serióznosti podporováno, protože je to i podpora kvalitnější demokracie. Vím, že už tu byla situace, kdy jedna strana prosadila změnu výpočtu, a pak na tom prodělala, z čehož vyplývá, že chytračení se nevyplácí.

Karel Šulc, Mladá Boleslav

Lákavá kořist

Respekt 44/2019

Důrazně se ohrazuji proti dalšímu manipulativnímu článku týdeníku Respekt. Redaktorka Ivana Svobodová již poněkolikáté v materiálu věnovaném Českému rozhlasu překrucuje fakta a předkládá domněnky a pomluvy s cílem diskreditovat vedení Českého rozhlasu i samotný Český rozhlas jako médium veřejné služby. Jako zdroj její manipulace pak slouží téměř výhradně „anonymní zdroje“.

  1. Ohrazuji se proti údajným anonymním tvrzením, které zpochybňují nezávislost a nestrannost Českého rozhlasu. Jako generální ředitel ČRo jsem nikdy neváhal veřejně a velmi rázně vystoupit proti vyjádřením politiků, která napadala podstatu a principy média veřejné služby, například v případě předsedy SPD Tomia Okamury.
  2. Zjevná lež je vyjádření, že si „objednávám“ analýzy u Rady Českého rozhlasu. Rada Českého rozhlasu je samostatný kontrolní orgán nadřízený generálnímu řediteli. Analýzy si Rada ČRo zadává na základě svého uvážení a rozhodnutí. Kontrolní činnost je její kompetence. Tvrzení Respektu není ničím jiným než zcela nedoloženým tvrzením – pomluvou a v případě redaktorky Svobodové je to také základní nepochopení a neznalost činnosti Rady ČRo a povinností, které jí ukládá zákon. Podotýkám, že z pozice generálního ředitele jsem naopak s výsledky analýz, které si Rada ČRo nechala vypracovat, mnohokrát polemizoval na veřejných zasedáních Rady ČRo.
  3. Stejně tak Respekt překrucuje fakta o pracovníkovi na dohodu Jiřím Fenclovi. Jiří Fencl pracuje v Českém rozhlase na základě DPČ uzavřené od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2019 při Analytickém a výzkumném oddělení. Zabývá se analyzováním rozhlasového trhu a monitoringem konkurenčního prostředí. Jiří Fencl není a nikdy nebyl poradcem mým, tedy generálního ředitele ČRo. Výstupy práce pana Fencla jsou jednak ústní povahy, jednak povahy písemné. Většina úkolů, které pan Fencl dosud vypracovával, byla povahy „ad hoc“ a zároveň také byla součástí kompilovaných výstupů, na kterých se podílelo více analytických pracovníků. Český rozhlas dílčí výstupy práce jednotlivých pracovníků neuchovává a nemá také žádnou povinnost podobné materiály archivovat. Český rozhlas se od soukromých názorů pana Fencla, které
    prezentoval na externí sociální síti, velmi jasně a striktně distancoval. S panem Fenclem byl rovněž veden interní pohovor, aby se příště již nevydávalza někoho, kým není.
  4. Nijak mě nepřekvapuje, že Respekt opět vytahuje svá stará a stokrát omletá témata s Krameriovou cenou a názorovým střetem s Jankem Kroupou. Tak jako vždy ale již týdeník zcela – jak je rovněž jeho zvykem - opomíjí názor druhé
    strany. V minulosti jsem uvedl, že účast v porotě Krameriovy ceny naprosto neznamenala, že bych snad souhlasil s postoji Asociace nezávislých médií. Naopak jsem k nim měl vždy značné výhrady, které jsem také otevřeně prezentoval. Má účast v porotě byla pokusem o navázání dialogu s pomyslným druhým břehem mediálního světa, protože jak věřím, úkolem media veřejné služby není stavět bariéry, ale naopak mosty. Zároveň bylo důvodem to, že cenu tehdy obdržela řada renomovaných novinářů z prostředí rozhlasu – například Jan Petránek nebo Stanislav Motl. Otevřeně jsem také uvedl, že uvedená snaha o dialog nenaplnila mé očekávání, a proto se již nadále jako porotce udělování cen neúčastním.
    V případě Janka Kroupy jsem kritizoval formu zpracování reportáže, nedostatečné uvedení do celkového kontextu a rozkouskování tématu ve vysílání, kdy nezazněly informace v komplexní podobě hned, ale byly ve vysílání postupně zveřejňovány. Co je podstatné – jako generální ředitel jsem nikdy do vysílání nezasáhl a všechny reportáže týkající se tématu byly odvysílány. V ČRo byla přijata ve zpravodajství vnitřní opatření a takové editorské postupy, aby k podobným konfliktům nadále nedocházelo. Za pravdu mi také v konečném důsledku dala RRTV ve svém usnesení, kde konstatovala nedostatky v reportážích Janka Kroupy a to, že byl v tomto případě opravdu porušen zákon.
    Týdeník Respekt a jeho redaktorka Ivana Svobodová zveřejnily informace nepřesné, lživé, záměrně dehonestující a zcela spekulativní. Ve svém textu názorně ukazují přesně to, čeho by se mělo vyvarovat každé médium, které chce být považováno za nestranné a objektivní. Respekt tímto žádám o zveřejnění mé reakce. Pokud tak neučiní, budu zvažovat právní kroky, kterými bych ochránil dobré jméno mé i Českého rozhlasu.
    Pevně také věřím, že naši posluchači nepohlíží na Český rozhlas skrze nálepkování, laciné mediální zkratky a pokřivené účelové informace. Jsem přesvědčený o tom, že veřejnost hodnotí Český rozhlas na základě jeho práce, což zahrnuje množství nových a skvělých projektů a především pak samotné vysílání, které naplňuje náročná měřítka zákonu o ČRo a Kodexu ČRo. Právě naše vysílání, které je zcela nezávislé, objektivní a nestranné, je a mělo by být vždy měřítkem hodnocení Českého rozhlasu a toho, jak plní veřejnou službu.

René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu

----

Pan ředitel Zavoral používá velmi agresivní slovník, ale obsah jeho slov svědčí o tom, že svá tvrzení nemá o co opřít. Nepřesné je už tvrzení, že cílem článku je „diskreditovat vedení Českého rozhlasu i samotný Český rozhlas jako médium veřejné služby“. Generální ředitel je důležitá postava ve struktuře rozhlasu, ale kritiku jeho chování nelze zaměňovat se snahou o diskreditaci veřejné služby. Článek má zcela opačný směr, hájit veřejnou službu.

Často chválí sám sebe, na to má právo, ale jiní tak prostě činit nemusejí.

Respekt fakta nepřekrucuje, Respekt uvedl, že je Jiří Fencl analytikem na dohodu, přesně v souladu s informacemi z tiskového odboru ČRo. To, že Jiří Fencl se sám označil za poradce ředitele, nelze připisovat úvaze Respektu. Pan Fencl také sám Respektu sdělil, že žádné analýzy nepíše, že pouze čas od času sděluje výsledky svých analýz a svého pozorování přímo generálnímu řediteli ústně. Na otázku, čeho konkrétně se analýzy týkaly, neodpověděl Respektu nejen Jiří Fencl, ale ani tiskový odbor ČRo.

Respekt nenapsal, že účast v porotě Krameriovy ceny znamená, že ředitel Zavoral souhlasí s postoji Asociace nezávislých médií, pouze to, že se této soutěže dezinformátorů účastnil. ANM není druhým břehem mediálního světa, ANM je skupina příznivců manipulativních a dezinformačních platforem, což nemá s žurnalistikou nic společného.

Respekt nenapsal, že generální ředitel Zavoral někdy zasáhl do vysílání, ale popisuje atmosféru, která v ČRo je v souvislosti s Krameriovými cenami, pochybnými lidmi navázanými na manipulativní svět analytiků na dohodu pracujících při ředitelství ČRo, vzácnému sepjetí mezi ředitelem a radními, kteří mají ČRo kontrolovat, existuje. Chování ředitele Zavorala v případě reportáže Janka Kroupy o Agrofertu také vedly k petici, která se za Kroupu stavěla, a kterou podepsalo více než dvě stě zaměstnanců rozhlasu.

Dopis pana ředitele není reakcí na článek, ale vlastním PR. Jak už jsem uvedl, když dáme pryč silná slova, nezaznívají konkrétní výtky. Hrozba právními kroky je pak od šéfa média pozoruhodná.

Erik Tabery, šéfredaktor 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte