S potěšením můžu oznámit, že jsme nenalezli žádné chorobné stavy.“ Toto ujištění vzkázal veřejnosti před třemi týdny po pětihodinové zdravotní prohlídce hlavy státu ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral. K věci se následně vyjádřil i sám prezident a svoji kondici subjektivně označil za skvělou. Krátce poté ale míří Zeman do péče lékařů znovu, tentokrát minimálně na čtyři dny. Hrad důvody prezidentské hospitalizace tají a většina médií přebírá absurdní tvrzení Zemanova mluvčího, že jde o „rekondiční pobyt“.
Dcera a mí nástupci
Když byl v roce 1996 převezen do nemocnice Václav Havel, aby se podrobil operativnímu odstranění plicního nádoru, mohli se novináři přetrhnout, aby se dozvěděli co nejvíc. Reportéři nejsledovanější televize Nova lezli kvůli záběrům Havla na lůžku po stromech kolem nemocničního areálu a nezaháleli ani kolegové z dalších médií. Každý chtěl zkrátka vědět, jak to s prezidentem aktuálně vypadá.
Někomu to mohlo připadat za hranou etiky, stejně tak ale šlo o snahu zdraví hlavy státu označit za veřejný zájem. Prezident dělá mnoho klíčových rozhodnutí, reprezentuje zemi na mezinárodních fórech, musí být proto v dobré kondici. To Miloš Zeman již delší dobu viditelně není, podobné manévry jako u Havla se však kolem něj nekonají. A to přesto, že jeho okolí informuje o jeho stavu výrazně méně než to Havlovo.
Důvodů může být více, souvisí to nepochybně s proměnou mediální krajiny v Česku. Velké deníky začali ovládat místní oligarchové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
