„Na Duolingu je zhruba půl milionu lidí učících se klingonštinu, uživatelů studujících valyrijštinu ze seriálu Hra o trůny je ještě víc,“ říká švédský novinář a lingvista Yens Wahlgren, autor knihy Stopařův průvodce po galaxii jazyků, jež nedávno vyšla česky.
Vaše kniha je plná fascinujících detailů. Jak dlouho vznikala?
Hodně let, vždycky mě fiktivní a konstruované jazyky zajímaly. Pracoval jsem jako novinář a do textů jsem se vždy snažil dostat o nich aspoň zmínku. Souběžně jsem studoval a pracoval na bakalářské práci Klingonština jako lingvistický kapitál. Knihu jsem poté psal ve volném čase, aniž bych tušil, komu ji nabídnout. Jednou jsem ale napsal do nakladatelství a po pár dnech odepsali: „Tohle zní naprosto úžasně, nerozumíme ani jediné řádce, prosím, vysvětlete nám to.“ Ve Švédsku kniha vyšla v roce 2015, pro české vydání jsem ji rozšířil – například o „wakandštinu“ z Černého pantera nebo „heptapodštinu“ ze sci-fi Příchozí. Nyní pracujeme na překladu do angličtiny.
Jazyky jste si prý vymýšlel už jako dítě.
Možná to je paradoxní, ale nejsem na jazyky vůbec dobrý. Těžko se učím gramatiku, ale zajímá mě tenhle fenomén. Ve třetí třídě jsem sledoval kreslené Šmouly. Tvůrci pro ně vymysleli šmoulí jazyk, který zaměňuje některá slova ve švédštině a je založený na idiomech. Se spolužákem jsme jím začali mluvit a přišli jsme si strašně mazaní, protože nám ostatní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
