Krotitelé nájmů
Berlíňané se zprudka pustili do boje s rostoucími cenami bydlení
Za zády jsme nechali kavárnu Moskva a Kino International a vstupujeme na bulvár pojmenovaný po Karlu Marxovi. Auta a davy cyklistů se prohánějí po dva kilometry dlouhé, 90 metrů široké třídě, kterou z obou stran lemují monumentální osmipatrové obytné bloky. Karl-Marx-Allee vyrostla z válečných trosek v padesátých letech minulého století a byla pýchou komunisty ovládaného východního Německa. Byt na nejlepší východoberlínské adrese získali komunističtí funkcionáři, zasloužilí umělci, ale také tisíce dělníků vybraných ve velké státní loterii. Po sjednocení Německa se složení nájemníků částečně proměnilo – z jiných částí Berlína, Německa i světa se přistěhovali profesoři, programátoři, studenti.
„Domovník mi ukázal malou skrytou místnost, kde zaměstnanci tajných služeb odposlouchávali telefonické hovory nájemníků. Většina sousedů o její existenci dodnes neví,“ odhaluje za fasádami skrytou stránku života někdejších východoněmeckých prominentů Nataša von Kopp, která se na zdejší bulvár nastěhovala před 11 lety. Filmařka, jejíž otec pochází z německého Bádenska a matka z jižních Čech, se poslední měsíce ocitla uprostřed nebývalé vzpoury obyvatel Marxova bulváru.
Loni v listopadu se šéf zdejšího sdružení nájemníků díky svým známostem dovtípil, že se dosavadní majitel – firma Predac – chystá prodat pět obytných bloků s celkově více než osmi stovkami bytů. Kupcem se měl stát koncern Deutsche Wohnen, který již v Berlíně vlastní 115 tisíc bytů. Lokální noviny jsou v posledních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
