Prvotina Jonathana Skaritona slibuje pojednat o největší záhadě v dějinách kinematografie a tajemstvích Edinburghu. Alex Whitman, soukromý detektiv na poli kinematografickém, přichází ke stálému klientovi Valdanovi, aby mu předal vzácný sběratelský kousek, a dostane zakázku: vypátrat tajemný film Séance Infernale, který možná natočil Augustin Sekuler v roce 1889 se svým přítelem okultistou. Sekuler pravděpodobně natáčel a promítal pohyblivé obrázky několik let před Edisonem a bratry Lumièrovými. V roce 1890 chtěl představit svůj vynález veřejně, ale záhadně zmizel z vlaku na cestě do Paříže. Whitman po váhání přijímá. Nejen kvůli odměně, ale hlavně kvůli šanci vrátit se tak po deseti letech do Edinburghu, kde zmizela jeho dcerka. A postavit se svým démonům.
Sekuler je fiktivní postava inspirovaná jedním ze zapomenutých „otců kinematografie“ Luisem Aimém Augustinem Le Princem, který žil v Leedsu a skutečně zmizel z vlaku. Divočejší teorie viní Edisona, který tak chtěl zlikvidovat konkurenci. Autora tento příběh zjevně zaujal, mnohé si o rané kinematografii i historii Edinburghu nastudoval – a znalosti také uplatňuje, kde může. Zápletka připomíná detektivky s Philipem Marlowem, postavy neustále zmiňují známé i obskurní filmy a dávají přednášky z dějin kinematografie. Posléze přibude „exploatační“ linie mladíka Elliota, který zaživa upaluje malé dívenky.
Podzápletky dál utěšeně přibývají stejně jako vedlejší postavy, vše vyústí nepřehlednou honičkou, načež autor dílo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
