Česká cesta na jih

Respekt 22/2018

Jsem starostkou malé obce blízko Olomouce. Lidé u nás mají díky vodovodu zajištěnou pitnou vodu, ale problém zadržení vody v krajině (aspoň na Olomoucku) nikdo neřeší a ani nechce řešit.

Reklama
Reklama

Naší obcí protéká maličký potůček Stouska a ústí do potoka Blaty. V roce 2012 jsme si nechali vypracovat projekt na revitalizaci potoků Blaty a Stousky. S podporou Operačního programu Životní prostředí byla vypracována studie proveditelnosti, ke které se vyjadřovalo několik kompetentních institucí. Celý projekt byl shledán potřebným. Dalším stupněm měla být dokumentace pro územní rozhodnutí. A tady jsme narazili na úředního šimla. Výsledkem by byl malý vodní prvek, který by pomohl zadržet vodu v krajině a rozšířil by plochu zeleně (které se u nás na Hané také nedostává). Nadšení naše i nadšení Koalice pro řeky, která byla ochotna vypomoci s hledáním finančních prostředků pro financování projektu i samotnou realizaci, však bylo zchlazeno postojem úředníků magistrátu města Olomouce.

Úředníci nám sdělili, že obec musí požádat o vynětí ze zemědělského půdního fondu a uhradit za to poplatek. Toto odmítla jak obec, tak i projektant, který uvedl, že se jedná o návrat k původnímu korytu potoka a v tomto případě se poplatek za vynětí neplatí.

Obec se 440 obyvateli, rozpočtem zhruba čtyři miliony bude hradit poplatek státu za to, že se stará nejen o obec, ale i o krajinu, investuje část peněz z omezeného rozpočtu a také čas (není tu ani uvolněný starosta/starostka)?  To jsme odmítli. Stát by se měl sám starat o krajinu (v našem případě o zadržení vody v krajině), a ne ještě požadovat po obci úhradu. Myslíte, že má voda a zeleň menší hodnotu než orná půda?

I když jsme obdrželi dotaci na studii proveditelnosti, je třeba hledat zdroje financí na dokumentaci pro územní povolení, potom pro dokumentaci pro stavební povolení, dále pro realizaci projektu a také údržbu samotné realizace.

Kde je chyba? Pokud budeme postupovat podle současných předpisů a nařízení, opravdu moc vody nezadržíme. Než projde projekt všemi stupni zpracování, než se najdou prostředky (možná i na vynětí ze ZPF), bude třeba už pozdě. Nebude už v krajině co zadržovat.

Jana Chalupová, starostka obce Ústín

… a pak někam zmizel

Respekt 20/2018

Vchod do Rajské zahrady slouží jen jako východ, vchod z ulice Na Opyši do Jeleního příkopu je zrušen bez náhrady, ale hlavně veřejnosti byla zcela uzavřena Hartigovská zahrada, s uzavřením vchodu do barokních palácových zahrad byla uzavřena i Moravská bašta, arkády Belvederu jsou rovněž ohrazené a připomínají spíše sklad zábran z kovových trubek.

Tyto zábrany jsou v posledních letech dominantním architektonickým prvkem změn na Hradě. Posledním výkřikem této „architektury“ je ohrazení sochy prezidenta Masaryka na Hradčanském náměstí. Přitom to, jak architekt pomník pojal, je jasný odkaz na Plečnikovo schodiště v zahradě Na Baště. Už z proporcí je zřejmé, že se po tom má k soše stoupat. Nedávno zde za zábrany položený věnec pietu příliš neprobouzel. Ale chápu, že v tomto případě je užití zábran zřejmě motivováno obavou, že by TGM mohl slézt ze soklu a vydat se na Hrad.

K čemu je stráž v Pištěkových uniformách, když mezi nimi pobíhá komický mužík v maskáčích, který se sice může podívat na hodinky a hlásit jim přesný čas, ale jinak je tam jen od toho, aby turistům opakoval: „Exit only“?

Architektce Fialkové držím palce.

Jan Vlačiha

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte