Esch-sur-Alzette je malé městečko – ačkoli je druhé nejlidnatější v Lucembursku, má jen čtyřiatřicet tisíc obyvatel. Po pěší zóně lemované třípatrovými domy s pastelovými fasádami se prochází pár rodin, na náměstí posedává hlouček puberťáků. Nic víc. Když však nasednete do autobusu a svezete se deset minut od centra, čeká vás ohromující pohled na zbrusu nový areál Belval na místě bývalé obrovské ocelárny. Je to, jako kdyby někdo přistavěl Vítkovice na okraj Písku a pořádně je naleštil.
Zaskočí vás nejen jeho velikost. Tyčí se tu vysoké pece a elegantně revitalizované slévárny, nyní obklopené vodními plochami a květenou, zcela nové budovy univerzitního kampusu, zvaného zcela bez přehánění Město věd (Cité des sciences), banky a sídla firem, stejně jako designové rezidenční bydlení. Působivá je i očividná velkorysost tohoto počinu. Sám aspiruje na označení „jednoho z nejambicióznějších urbanistických projektů v Evropě“ a celkový rozpočet na jeho vybudování je plánován na dvě miliardy eur. Dosud byla proinvestována polovina z toho. Rekonstrukce jádra komplexu si přitom vyžádala jen dva roky.
Do areálu jsou od letošního roku přestěhovány některé fakulty Lucemburské univerzity, jejichž prostory sice zejména humanitní vědce svým megalomanským a technicistním charakterem příliš netěší, ale v každém případě předstihují technickou vybaveností i zcela nadprůměrné evropské univerzitní budovy. Sídlo humanitních věd, zvané Dům vědění (Maison de savoir), má v prvním podzemním patře…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
