Jen tak si sáhnout

Respekt  12/2016

V problematice nejsou úplně z obliga ani učitelé, o čemž svědčí mé zkušenosti ze střední školy. Šlo o případy několika pedagogů (asi tří), kteří ale byli v tomto směru notoricky proslulí. Začínalo to sexistickými narážkami na tvar a velikost poprsí studentek; předmětem zájmu byla i bosá chodidla, kdy pedagog vyostřoval pravidla o vyzouvání se při příchodu do budovy školy ze škvárového hřiště a nutil středoškoláky sundávat si i ponožky – a sám jim někdy své bosé nohy ukazoval. Konalo se též přemlouvání, aby pohledná studentka při společné akci mimo školu přišla k dotyčnému kantorovi večer na pokoj, které se vystupňovalo ve vyhrožování.

Reklama
Reklama

Vyskytovali se také učitelé, kteří na lyžařských zájezdech či při tělesné výchově měli zvýšený zájem dotýkat se právě jednoho oblíbeného objektu (dívky či chlapce), dovedně to však maskovali (údajné zachycení před uklouznutím atp.), takže by jakékoli dokazování sexuálně motivovaného úmyslu bylo určitě značně obtížné. Jeden učitel se při běžném chodu školy choval jako mimořádně nepříjemný, autoritativní, arogantní a neustále peskující „vychovatel“ (nebyly výjimkou scény jako z nástupu praporů PTP), čímž zřejmě zastíral pedofilní úchylku. Na mimoškolním kurzu se měnil v hodného „strýčka“, který si nechal od studentek tykat a večer jim na pokojích vykládal erotické příběhy. Zastíral i tím, že jednotliví chlapci, objekty jeho občasného zvýšeného zájmu, dostávali špatné známky na vysvědčení.

Na jednání s podobnými „notoriky“ nemusí samotní žáci stačit: je třeba, aby v těchto záležitostech neexistovala ze strany ředitelů, školních rad, správních orgánů, inspekcí a ministerstva jakákoli tolerance. Podobné případy se mohou dlouhá léta vyskytovat i na škole s jinak vynikající pověstí a rozhodně není v těchto případech místo pro nějakou meziučitelskou solidaritu. Je třeba jak otevřené diskuse mezi žáky, rodiči a učiteli, tak tvrdých postihů ze strany vedení škol.

Juliana Taussigová, Brno

Anketa

Respekt  12/2016

Na vaši anketu ohledně Velikonoc, respektive otázku „Co pro vás osobně Velikonoce znamenají?“, odpovídaly čtyři osobnosti, které zdůrazňovaly křesťanský nebo pohanský význam  tohoto jarního svátku. Považuji za pozoruhodné, že nikdo z dotazovaných nezmínil židovský původ Velikonoc.  Tisíc let před prvními křesťany slavili Velikou noc jako památku na východ z Egypta Židé a činí tak dodnes. Svátek Pesach je oslavou vysvobození z egyptského otroctví, jeho symbolem se stala  sederová večeře, nekvašené macesy a hořké byliny. Vzhledem k tomu, že židovský kalendář je lunární, stává se málokdy, aby se termín křesťanských a židovských Velikonoc překrýval. Navzdory tomu bychom neměli zapomínat, že Velikonoce byly a zůstávají  původním  židovským  svátkem svobody.

MUDr. Vít Šlechta

Umění koncentrace

Respekt 11/2016

Děkuji za článek. Podněcuje zamyslet se, jak běžně „fungujeme“, jak trávíme své dny, hodiny také minuty. Potvrzuje i mé neuvědomělé zkušenosti a postupy (fyzické či duševní) související se snahou o občasný odpočinek a maximální relaxaci mysli.

Kdysi, krátce po převratu, v době, kdy se do země překotně dostávala spousta  různých myšlenkových proudů,  jsem se spíše ze zvědavosti zúčastnil přednášky jedné východní filozofické sekty. Ač mé setkání s nimi tímto skončilo, hluboce na mě zapůsobilo pravidlo, které se za účelem dosažení stavu svěží a jasné mysli snažil vštípit posluchačům jeden z přednášejících: „Avoid flying thoughts.“ Tato tisíci let prověřená rada, jak dosáhnout příjemného a pohodového stavu tím, že se programově „vyhneme letícím myšlenkám“, velmi stručně a exaktně shrnuje obsah celého vašeho článku. Ještě jednou díky za něj.

Karel Sýkora, Zlín

Jsi pod čarou

Respekt 11/2016

Dovolte, abych jako středoškolská učitelka matematiky a fyziky uvedla názor na téma povinných přijímacích zkoušek na střední školy takříkajíc z druhého břehu. Za dobu, kdy většina středních škol přijímá studenty bez přijímacích zkoušek pouze podle studijního průměru ze škol základních, se úroveň znalostí žáků, kteří na střední školy přicházejí, neuvěřitelně zhoršila.

Možná že zavedení minimálního počtu bodů z přijímacích zkoušek, které umožní vstup na školy s maturitou, nažene děti do učilišť, jak píše paní Čápová. Možná že bude některým znemožněno dosažení maturitní zkoušky. Ale pravda je taková, že každý maturitu mít nemůže. Dnes se na střední škole potkáváme se studenty, kteří přicházejí ze základních škol se zásadními nedostatky ve svých vědomostech.

Pro lepší představu veřejnosti, která bude jistě po přečtení článku sdílet názor autorky, že síto, kterým by museli projít žadatelé o studium, je jen zástěrka pro naplnění prázdných učilišť, chci říci toto: Žáci, kteří přicházejí na střední školu, neovládají elementární početní operace – upravit výrazy, sečíst zlomky s různými jmenovateli, vyřešit jednoduché rovnice. Látku, kterou dříve bravurně zvládali před odchodem z deváté třídy, dnes učíme celé první pololetí v prvním ročníku. Některým studentům se podaří tento handicap dorovnat, někteří však opravdu na středoškolské vzdělání s maturitou schopnosti nemají.

Každý rok jsme seznamováni s výsledky státních maturit a s dramaticky komentovanými procenty neúspěšných „řešitelů“, ale tato čísla přesně odpovídají počtu lidí, kteří v minulosti dosáhli na výuční list nebo na střední školu vůbec nešli (protože nesložili zkoušky).

Nevyslovuji zde jen vlastní názor, ale názor většiny kolegů – na středních školách (samozřejmě s výjimkou těch, které přijímačky dělají a studenty si přísně vybírají) čekáme na zavedení přijímaček jako na spásu! Celý život učím na obchodní akademii, dříve střední ekonomické škole, je mi 55 let, ale nedojde-li ke zlepšení úrovně znalostí dětí, které chtějí studovat na střední škole s maturitou, což by povinné přijímací zkoušky měly zaručit, nezbude mi než odejít do předčasného důchodu dřív, než budu muset rezignovat na výklad středoškolského učiva, protože se na střední školu přesune učivo školy základní! Tak jako se na školy vysoké přesouvá část učiva (dříve) středoškolského – jak vám vysokoškolští pedagogové potvrdí!

Budou-li tedy zavedeny přijímací zkoušky na střední školy a bude-li stanoven minimální počet bodů pro přijetí na školu s maturitou, pak v případě, že bude dítě „pod čarou“, ptejme se nejdříve, kde je ta čára – neboli kde leží ta laťka, přes kterou se mělo dítě dostat. Dnes leží na zemi. Snad se nemusíme bát ji trochu zvednout. Prospěje to celé společnosti!

Mgr. Anna Marková

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte