
Česko letos mělo dát na armádní rozpočet podle závazků k NATO asi 95 miliard korun. Místo toho dostalo ministerstvo obrany v roce 2015 z rozpočtu jen polovinu – 46 miliard. Na schůzce čtyř ministrů obrany zemí V4 v Praze minulý týden, kde se kromě jiného řešily společné investice do armády, se sešli pouze dva ministři obrany, český a maďarský.
Jaksi napůl děláme podle člena obranného výboru sněmovny Ivana Gabala v armádě všechno. Gabal, podpořen všemi členy sněmovního výboru pro obranu, se v minulých dnech pokusil návrhem ve sněmovně zvýšit rozpočet armády na příští rok o další dvě a půl miliardy. Koalice navýšení odmítla s tím, že má armáda slíbeno na příští rok oproti letošku už čtyři miliardy navíc.
Nenechte se umlčet


Armádní rozpočty jsou velmi specifické, plánuje se v nich dlouhodobě. Třeba z hlediska NATO téměř vzorné Dánsko v roce 2011 schválilo po dohodě opozice s koalicí desetiletý velkorysý rozpočet, který se strany dohodly dodržovat. Generálům to umožňuje vyzbrojovat a modernizovat armádu podle přesné koncepce a plánů NATO.
V Česku se prakticky od přelomu tisíciletí schvaluje roční rozpočet na armádu na poslední chvíli. Navíc od roku 2010 rozpočet klesal a letos dostala armáda 0,98 procenta HDP, místo Alianci slíbená dvě procenta. Mimochodem, dvouprocentní závazek dodržuje v NATO jen pět zemí, ale v přepočtu na HDP patří Česku v investicích do armády dnes místo v poslední třetině žebříčku států NATO.
Vláda se loni zavázala zvyšovat rozpočet do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










