Operace Sýrie
Po Putinově vstupu na scénu se Západ musí rozhodnout, jak ukončit děsivý konflikt, na němž závisí řešení evropské uprchlické krize
Od senátora Johna McCaina se kritika vlády Baracka Obamy očekává z principu a za všech okolností. Před dvěma týdny na slyšení senátního výboru pro bezpečnost však své rozhořčení rozhodně nemusel nijak předstírat. „Sedím v téhle komisi 30 let,“ prohlásil podle týdeníku The New Yorker, „ale upřímně řečeno, něco podobného jsem ještě neslyšel.“
Před komisí se projednával úspěch strategie, kterou Barack Obama představil před více než rokem. Plán měl za cíl ovlivnit průběh války v Sýrii, která vypukla na jaře 2011 jako vzpoura proti diktátorskému režimu Bašára Asada a postupně se rozhořela v největší a nejkomplikovanější konflikt dnešního světa. Plán dostal zvláštní název operace Vnitřní odhodlání, týkal se především boje proti Islámskému státu a stál na třech „nohou“. Jednou byly útoky amerického letectva na základny extremistů na území Sýrie a Iráku. Druhou propagandistická válka proti džihádistické ideologii vedená převážně přes internetové sociální sítě. A třetí byl výcvik a vyzbrojení syrských povstalců, kteří by pak převzali iniciativu a dokončili v pozemních bojích to, co Američané a někteří jejich spojenci započali ze vzduchu.
Americké letectvo provedlo více než 2500 útoků na území Sýrie a čtyři tisíce v Iráku. Loni v září prezident Obama vydal rozkaz k náboru pěti tisíc rekrutů a jejich výcviku v Turecku. Na výcvik a vyzbrojení tzv. Nové syrské armády bylo vyčleněno 500 milionů dolarů. A právě o stavu této části programu referoval v polovině září generál Lloyd J.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
