MÉDIA V ÉŘE ANDREJE BABIŠE

RESPEKT 16/2015

Velmi se mi pro svou vyváženost a poctivost líbil článek pana Taberyho. Je totiž dost pohodlné a především pokrytecké zapomenout, že současný ministr financí vděčí za svůj úspěch hlavně a především bezskrupulóznímu chování etablovaných demokratických politických stran a jejich politiků, kteří dlouhodobě a často zcela cynicky hazardovali svým neprůhledným a nezřídka i doslova otázky po trestnosti vyvolávajícím jednáním s důvěrou, kterou do nich občané občas s až neuvěřitelnou trpělivostí opakovaně vkládali. Evokovat tyto postavy minulosti, či je dokonce klást do první linie odporu proti „novému hnutí“ tak vůbec nikam nevede, ba zpochybní to především tento jinak jistě oprávněný odpor sám.

Protože stejně tak se článek ani nemýlí, pokud zřetelně naznačuje, že ti, kdo se v důsledku této frustrace nalodili (ať už jako voliči, nebo dokonce jako přímí spolupracovníci) na palubu „nového hnutí“, jsou prostě a jednoduše nevyhnutelně na palubě špatné lodi. Takové, která se plaví pod pirátskou vlajkou a tomu odpovídajícím způsobem pohrdá ustálenými pravidly. (Nejen) svoboda tisku a jeho věrohodnost jako nepominutelná záruka kontroly výkonu politické moci jsou prostě aktuálně v naší zemi tím nejhorším myslitelným způsobem zpochybněny. Chtít z této výchozí pozice napravovat pochybení minulosti tak není než pověstné vyhánění čerta ďáblem a ten, kdo se k tomu v dobré víře propůjčí, neplní než novým způsobem odvěkou roli „užitečného idiota“.

Radim Seltenreich


V ZEMI, KDE SE NECHODÍ NA ÚŘADY

Respekt 19/2015

Je pravda, že pro běžné občany je Czech POINT nejviditelnějším výsledkem eGovernmentu, ovšem kromě něj je například od roku 2009 v provozu ISDS (Informační systém datových schránek), který sice využívají hlavně orgány veřejné moci (protože to mají nařízeno zákonem), ale může si je zřídit i občan.

Kontrola využívání vlastních dat je možná u základních registrů (které primárně slouží orgánům veřejné moci, v omezené míře i ostatním subjektům), a to přes Czech POINT nebo zdarma kdykoli přes datovou schránku (správce registru má dokonce povinnost posílat tyto výpisy osobám se zřízenou a přístupnou datovou schránkou za každý uplynulý kalendářní rok). 

Pavel Rzehák

REVOLUCE V HLAVĚ

RESPEKT 16/2015

Ačkoli s Yuan Yangovou souhlasím, že pouze matematické vyjádření v ekonomii není optimální a jeho dominance škodí, mohl by čtenář článku nabýt dojmu, že ekonomie se dnes téměř vždy učí tímto dominátorským způsobem a z kantorů a vyvolených žáků se stávají stvoření nereflektující skutečné chování společnosti.

Problém, který Yuan Yangová řeší, by se dal shrnout do jediného slova – dogma. Jí jednoduše vadí „nadřazená“ pozice neoklasického pojetí ekonomie a snaží se s tím něco dělat. V článku zmiňujete, že v Česku žádné takové hnutí zatím není. Otázka však je, zda jej potřebujeme. Potřebujeme nějakou systematickou reformu výuky na Národohospodářské fakultě VŠE? Myslím si, že nikoli. U nás totiž student nezabředává hned na začátku do úzkého pojetí matematiky v ekonomii, ale vzdělává se nejprve v předmětech, které poskytují prostor k pozorování různých náhledů na svět, ať už jsou to dějiny ekonomického myšlení nebo pop-ekonomie, sociologie pro ekonomy či hospodářské dějiny. Vnímavý student vycítí proměny v myšlenkových konceptech a nebude si pak myslet, že jeho vědění je konečné a dokonalé. Vždyť ani my, studenti stejného oboru, se nedokážeme pořádně shodnout na ekonomických problémech.

Pokud tedy Yuan Yangová vyrukovala proti monopolu matematické ekonomie, je to jen dobře, protože debata posouvá všechny zúčastněné k novým myšlenkám, hlubšímu poznání. My na NF však nemusíme proti takovým tendencím bojovat. Myslím si, že je to možná i proto, že VŠE dokáže z hospodářského hlediska plnit roli univerzity jako názorového fóra. Příkladem za vše může být i nedávná přednáška prezidenta „trollujícího“ státu Liberlandu.

Josef Švéda

POZOR NA JEHLU V SEDAČCE AUTOBUSU

Respekt 16/2015

To, že v Respektu o očkování mluví Roman Prymula, je, jako kdyby o drogové problematice mluvil drogový boss vydávaný za nezávislého experta. Ovšem s tím rozdílem, že otázka drog není tak společensky závažná, protože do jejich konzumace vás na rozdíl od očkování nikdo nenutí.

Proto vidím jako velkou chybu, že v rozhovoru nebyl uveden fakt, že pan Prymula není nezávislý expert, ale je ve velkém konfliktu zájmů. Z jeho prohlášení v zahraničních časopisech vyplývá, že je dlouhodobým poradcem a členem poradních výborů společnosti GlaxoSmithKline, od které též dlouhodobě přijímá odměny za poradenství a jiné finanční náhrady. Právě tato společnost je hlavním dodavatelem vakcín pro povinné očkování.

Kdyby došlo ke změnám a zavedení šetrnějšího očkovacího kalendáře, firma může přijít až o stovky milionů ročně. I když pan Prymula působí dojmem, že je pro rozvolnění povinnosti očkování, nelze od něj očekávat, že bude mluvit proti zájmům firem, se kterými úzce spolupracuje. Neuslyšíme tedy od něj, že by očkování mělo být dobrovolné jako v Německu a Rakousku, neboť i takový systém dostatečně zajišťuje proočkovanost a ochranu společnosti, ale zároveň respektuje důstojnost, autonomii a individuální potřeby jednotlivce.

Naopak od pana Prymuly uslyšíme absurdity jako strašení jehlou zapíchnutou v sedačce autobusu a zpochybňování rizik vakcinace. Možnou souvislost mezi očkováním a autismem označují on a jeho vakcinologická společnost za mýtus a podvod. Přitom právě nyní se v USA řeší skandál, kdy výzkumník William Thompson po letech přiznal, že zmanipulované byly naopak studie americké vládní organizace CDC, které tuto souvislost zpochybňovaly.

Je evidentní, že role pana Prymuly je být tzv. opinion makerem ve prospěch několika farmaceutických firem. Všude je slyšet a to, co řekne, pak jako „pravdu“ přejímají druzí, hlavně politici. Role Respektu by měla být naopak dát prostor těm, kdo slyšet nejsou – zejména odborníkům, kteří pečují o děti postižené očkováním.

Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv

OPRAVA

V Respektu 19/2015 v článku Neprošli o banderovcích jsme jako fotografii použili podobenku muže v německé uniformě, u které bylo uvedeno, že se jedná o Stepana Banderu. Díky upozornění všímavých čtenářů jsme ovšem zjistili, že muž na snímku není Bandera, ale Reinhard Gehlen, generál německé armády, který šéfoval zpravodajství na východní frontě.

V textu Nový začátek v boxu Očista médií jsme pak omylem uvedli, že Václav Kopecký stál v čele ministerstva informatiky. Ministerstvo podobného ražení v roce 1945 je samozřejmě nesmysl, správně mělo být uvedeno, že Kopecký byl ministrem informací.

Za uvedení čtenářů v omyl se omlouváme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte