Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Dopisy

Dopisy

Dobré zprávy ze slumů

 

obalka 1
obalka 1 • Autor: Respekt

Respekt 11/2012

Děkuji za komentář Dobré zprávy ze slumů, po dlouhé době článek, který mě potěšil. Už dávno jsem si říkal, že ta naše krize možná zdaleka není tak globální, jak my si myslíme, a týká se pouze našeho západního světa. A pokud je náš úbytek tedy snad vyvážen menší chudobou na druhé straně světa, tak je vlastně všechno v pořádku. To jste tedy mohli dát jako titulní článek!

Ing. Arch. Adam Horák, Brno

 


RESPEKT

Respekt 11/2012

V rubrice Respekt mě naštvalo, že jste přidělili „respekt“ naší pardubické radnici za to, že zastavila tzv. černou stavbu luxusní vily. Celá věc je totiž o mnoho složitější. V našem městě totiž prošlo mnoho staveb, které byly „načerno“, ale vzhledem k tomu, že město mělo na nich svůj zájem, tak se vše přešlo bez problémů. Po tradiční mediální bouři se prostě jelo dál a stavby začaly fungovat.

Co se týče pana Holečka, trvalo několik let, než si úředníci všimli, že se v místech, kde má být park, staví honosný dům. Měli byste si proto nejdříve zjistit více informací, a pak teprve přidělovat „respektové vyznamenání“.

Filip Sedlák

 

Fukušima jako druhý Černobyl

Respekt 11/2012

Děkuji redakci Respektu za dobrý a vyčerpávající článek Martina Uhlíře. Autor nám odhalil šokující podrobnosti, o kterých mnozí z nás nevěděli. V Japonsku panoval mýtus absolutní bezpečnosti výroby jaderné energie, který šířili její propagátoři. Z toho důvodu, mimo jiné, nebylo Japonsko na tak rozsáhlou katastrofu připravené. Nebýt mnoha obětavých pracovníků elektrárny, mohly být následky daleko horší.

U nás ČEZ šíří podobné mýty, kterým lidé, bohužel, věří. Nevím, proč jde naše ČEZká republika opačným směrem než vyspělá Evropa (Německo, Rakousko, Švýcarsko), a to nejen v tomto případě. Média ochotně sdělovala, že evropské zátěžové testy pro jaderné elektrárny dopadly pro ČR dobře, a naše jaderné elektrárny jsou tudíž bezpečné. Pravdou však je, že tyto testy byly odstartované 1. června 2011 a jejich ukončení je naplánované na červen 2012.

Je nepochybné, že i jaderná elektrárna ve Fukušimě by podobnými testy prošla úspěšně. Napadá mě, že také u nás je jaderná energetika „bezpečná“, dokud se nestane neštěstí.

Nejslibnější cestou je využívání obnovitelných zdrojů energie, kterým zatím nevěnujeme takovou pozornost, jakou by si zasloužily. Důležitá je i úspora energie v podobě energeticky šetrných zařízení a celkové šetření.

R. Šandová

 

Stačil by mi litr měsíčně

 

obalka 2
obalka 2 • Autor: Respekt

Respekt 10/2012

Ráda bych reagovala na rozhovor s Apolenou Rychlíkovou. Je mi líto, že se rozhovor vedl o školném jako zásadním problému reformy vysokých škol. Týden neklidu, tak jak jsem ho vnímala a prožila, se točil zejména kolem obrany akademických svobod a diskuse k systému fungování vysokých škol. Školné bylo jedno z témat, nikoli nejvíc akcentované.

Já třeba proti školnému a priori nejsem, nemám v tomto směru úplně jasno, nicméně jsou dva důvody, proč si myslím, že by se teď školné zavádět nemělo. První z nich je argumentace ministerstva i pana prezidenta, že vzdělání je osobní investice každého jedince, která mu v budoucnu přinese finanční užitek, a proto by se mělo za vzdělání platit. Podle mě to je fundamentálně špatně. Vzdělání je prostě veřejná hodnota a člověk svým vzděláním neprospívá jen sobě, ale celé společnosti. Nehledě na to, že neplatí vysokoškolský diplom rovná se vysoká mzda. Druhým důvodem je fakt, že ze státního rozpočtu jde do vysokého školství čím dál méně peněz. Podle informace, kterou jsem slyšela v diskusi na pedagogické fakultě, přišly vysoké školy za posledních pět let téměř o polovinu peněz a snižování má pokračovat. Všechny politické strany proklamují, že vzdělání je priorita, ale skutečnost tomu neodpovídá. Co třeba dát nejdřív školám odpovídající díl ze státního rozpočtu, a pak se bavit o školném?

A ještě jedna poznámka k rozhovoru – pokud vím, tak poplatek za další studium (tj. pokud člověk tzv. studuje dvě školy), je asi 2000–3000 Kč za rok. To mi nepřipadá tak zlé. Navíc, pokud jsou dobře udělané studijní plány, tak se dvě školy najednou zodpovědně studovat nedají. Vyzkoušela jsem si to a musím říct, že je mnohem lepší pořádně studovat jednu školu než proplouvat tak napůl dvěma. Možná by nebylo na škodu mít víc mezioborových programů.

Hanka Hušková, studentka 
Přírodovědecké fakulty UK v Praze


Nehmotní myslivci

 

o
o • Autor: Respekt

Respekt 9/2012

Podle jednatele myslivecké jednoty Jaroslava Kostečky dělají „myslivci v podstatě službu státu“. Čím myslivost dělá službu státu? Umělým navyšováním zvěře v krajině, kterou je pak třeba střílet, potlačováním přirozeného zmlazení v lesích, kvůli němuž je nutná výsadba a oplocování, vytrvalým pronásledováním přirozených predátorů, vysazováním kachních hybridů na rybnících, zavlečením a podporou nepůvodních druhů, nebo čím? Mnoholetá činnost myslivců v české krajině jednoznačně dlouhodobě negativně ovlivňuje vše, co by mohlo být přírodě blízké. Právě z řad myslivců vzešli například všichni, kdo dnes střílí nebo tráví ve velkém dravé ptáky a další volně žijící predátory. V poslední době se neocenitelná „pomoc“ českých myslivců přírodě a státu znovu projevuje v opakovaném porušování zákona neustálým používáním zakázaných olověných broků, kvůli kterým po celém světě prokazatelně umírá ročně mnoho stovek tisíc vodních ptáků a dravců na otravu olovem.

Nechci zde paušalizovat, mezi myslivci jsou i slušní lidé, ale mluvit zkrátka o tom, že činnost myslivců nějak nahrazuje to, co by měl dělat nebo platit stát, to už je příliš. Je milé, že ministryně Alena Hanáková chtěla potěšit kolegy z Poslanecké sněmovny a zařadila myslivost na zmíněný seznam, ale podle mého názoru prostě existují tradice, jež by měly být zachovány, a pak tradice, které by zachovány být neměly.

Jan Sychra

 

 


 

Oprava

V minulém čísle v rubrice Deset českých zpráv u zprávy týkající se zkrachovalé Sazky jsme označili Josefa Cupku za insolventního správce místo insolvenčního. Za chybu, způsobenou zapnutím funkce automatických oprav, se čtenářům i panu Cupkovi omlouváme.

Redakce

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte