26A_R04_2011_n.jpg
26A_R04_2011_n.jpg

Na posledním jednání vlády se zjevil duch zmizelého Martina Knetiga. Podle účastníků se tak stalo při debatě o návrhu ministra zemědělství, jak do budoucna hospodařit ve státním podniku Lesy ČR. Nikdo z přítomných si totiž v tu chvíli nemohl nevzpomenout na Knetigovu památnou větu: „Když jsme s Pavlem Drobilem seděli v minulých třech letech v Lesích, co se tam dělo, to byly krádeže za bílého dne.“ Tohle prozradil Knetig loni svému podřízenému, který na tajných nahrávkách dokumentoval jeho úsilí defraudovat státní peníze ve prospěch tehdejšího ministra Pavla Drobila. A vláda se teď ve středu snažila rozlousknout otázku, zda nový plán pro Lesy ČR znamená pokračování knetigovské zlodějiny do stranických i soukromých kas, anebo zda jde o projekt vedoucí firmu k prosperitě a české hvozdy ku zdraví. Na odpovědi se kabinet neshodl a rozhodnutí bylo o týden odloženo.

 

26A_R04_2011_s.jpg
26A_R04_2011_s.jpg
Ministrovy dobré nervy

S návrhem ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) nesouhlasili ve vládě premiér Petr Nečas, ministr zahraničí (a majitel lesů v Česku i Rakousku) Karel Schwarzenberg a někteří ministři z Věcí veřejných. Jejich námitky se dají shrnout do několika bodů. Způsob prodeje dřeva „nastojato“, který ministerstvo preferuje už osmnáct let a který teď navrhuje i Fuksa, je neprůhledný, nedokáže postihnout skutečnou hodnotu dřeva. Oproti soukromým nebo třeba vojenským lesním závodům hospodaří státní lesy s třetinovým finančním výnosem a stát tak ročně přijde o dvě až tři miliardy korun. Způsob prodeje zvýhodňuje velké firmy, likviduje malé lesní společnosti a neodpovídá závaznému programu, schválenému před dvěma lety koordinační radou Národního lesnického programu.

Naopak příznivci návrhu tvrdí, že stávající prodej dřeva a hospodaření je výhodný a že Fuksou navrhované tendry na prodej dřeva jsou průhledné a v žádném případě nikoho nelikvidují. Obě strany tvrdí, že mají k dispozici analýzy a čísla, která potvrzují jejich pohled na věc.

Podle zákulisních informací operoval ministr Fuksa ve vládě jedním trumfem: jeho program prý projednal a schválil spolek prestižních ekonomů – Národní ekonomická rada vlády (NERV). Při bližším pohledu však o trumf nejde. „Bylo nám to prezentováno, ale že bychom byli seznámeni s nějakými hlubokými analýzami, to ne, a ani se nedá říct, že bychom něco schvalovali, prostě jsme to vzali na vědomí,“ říká člen NERV Jiří Rusnok. Další experti z NERV jen krčí rameny. „Já tomu problému nerozumím, nemůžu se k tomu nijak vyjádřit,“ odpovídají například Aleš Michl či David Marek s tím, že šlo o povrchní prezentaci, ke které jako lesničtí laici neměli co dodat.

Další eso v rukávu Ivana Fuksy je uznávaný a důvěryhodný ekonom Miroslav Zámečník, který prý s několika dalšími lesnickými experty celý koncept připravil. „Připravil je silné slovo. Vlastně ani neznám konečnou verzi, předloženou na vládě, ale některé kapitoly nesou mé stopy,“ říká Zámečník. A pak dodá překvapivou větu: „Celý systém fungování Lesů ČR a prodeje dřeva je nastavený špatně osmnáct let, celou dobu, co státní podnik funguje.“ Proč ale v tom případě jeho jméno figuruje pod návrhem, který chce toto „špatné fungování“ prodloužit o další desítku let? Ale než se dostaneme k odpovědi ekonoma Zámečníka, musíme si krátce připomenout, o co v celém problému jménem Lesy ČR jde.

 

Z Junka lesním zahradníkem

Stručně řečeno, experti se přou, zda mají státní lesy prodávat dřevo nastojato, nebo pokácené a připravené na odvozním místě. Firma od roku 1992 prodává především nastojato. V roce 2004 prověřil tento systém prodeje Nejvyšší kontrolní úřad a jeho nález byl zdrcující (viz rámeček).

Po nálezu NKÚ přešly Lesy alespoň částečně na způsob průhlednějšího prodeje na odvozním místě a tehdejší počty prokázaly, že takový obchod přináší státu daleko větší profit. Jenže na jaře 2007 se podle pamětníků zase vše začalo vracet ke starému. „Na setkání šéfů LČR začal tehdy ministra doprovázet tajemný muž, na jednáních seděl, nic neříkal, prostě jen poslouchal,“ vzpomíná tehdejší náměstek ředitele Lesů Vladimír Dolejský, který připravoval reformu prodeje dřeva a dodnes patří mezi zásadní kritiky hospodaření státního podniku. Ten tajemný muž se jmenoval Martin Knetig a šlo o poradce Gandalovičem čerstvě jmenovaného předsedy dozorčí rady Lesů Pavla Drobila. „Nemůžu nijak prokázat vliv těchto pánů na změnu myšlení ministra, který byl do té doby pro reformu, ale časově to sedí,“ říká Dolejský.

Od chvíle, kdy loňské nahrávky korupčnických úvah pronikly do novin, Knetig tvrdí, že zmínka o krádeži v Lesích ČR byla jeho výmyslem. Nicméně prodej dřeva nastojato opravdu řada expertů považuje za čistou zlodějinu, někteří dokonce za „největší tunel státního bohatství v historii České republiky“.

„Hospodaření LČR je příšerné. Opravdu zlodějina,“ říká například Miroslav Ševčík, člen koordinační rady Národního lesnického programu, který prosazuje v prodeji dřeva reformu a měl by být pro Lesy ČR závazný. Ševčík přitom odkazuje na vějíř šesti „naprosto jasných“ analýz od vlivných ústavů či jedinců, které říkají, že prodej dřeva na odvozním místě je v průměru o dvě stě padesát korun na kubík výhodnější než prodej nastojato (při průměrném prodeji zhruba 10 milionu kubíků ročně jde o zmíněné dvě až tři miliardy současných ztrát). Proč ale dochází ministerstvo k opačným výsledkům? „Nevím, dokonce ani nám svou metodiku výpočtu nikdy nepředalo,“ říká Ševčík.

Jeden z mužů, který ovlivnil středeční rozhodnutí vlády Fuksův projekt zatím nepodpořit, se jmenuje Libor Ježek (ODS). Den před zasedáním kabinetu jej čerstvý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa jmenoval šéfem své kanceláře. Ministr Chalupa původně neměl proti projektu žádné námitky (stejně jako jeho předchůdce a někdejší šéf dozorčí rady LČR Pavel Drobil) a hlas ministerstva životního prostředí je pro těžbu dřeva klíčový. Ale Libor Ježek svého šéfa během jednoho dne přesvědčil a Chalupa předložil na vládě výhrady. „Považuji způsob prodeje navrhovaný ministerstvem zemědělství za manipulaci s cenami a za podvod,“ říká Libor Ježek. „Jsem ekonom, znám dobře nález NKÚ i jeho výpočty a nechápu, jak ministerstvo mohlo přijít k opačným číslům,“ dodává. Ani jemu jako někdejšímu členovi sněmovního kontrolního výboru nikdy ministerstvo nepředalo klíčové podklady, jež by objasňovaly, na čem stojí výhodnost prodeje nastojato.

„Zjednodušeně řečeno, trh ovládá několik velkých firem s dobrými kontakty v LČR i mezi politiky a jim vyhovuje způsob, kde prakticky nikdo nekontroluje, kolik a jak kvalitního dřeva vytěží, a pak se účtují pro státní podnik nižší ceny,“ tvrdí Ježek. Jmenuje přitom třeba podnik LST Trhanov, ovládaný někdejším šéfem Chemapolu Václavem Junkem (po jehož „hospodaření“ v Chemapolu zůstal sedmnáctimiliardový dluh) a zbrojařem, šéfem smutně proslulého Omnipolu Richardem Hávou. Nebo firmu Lesy Hluboká, v nichž má vliv jihočeský kmotr ODS Pavel Dlouhý a přítel někdejšího zemědělského ministra, dnes vlivného hejtmana za ČSSD Jaroslava Palase, Vojtěch Slówik. Tyto podniky například dostaly od Lesů ČR loni bez výběrového řízení exkluzivní dlouhodobou smlouvu na těžbu biomasy v několika krajích. „To bude vzhledem k závazku rozšířit alternativní zdroje energie brzy velmi výhodný obchod,“ říká Ježek. „O to klestí neměl nikdo zájem,“ vysvětluje smlouvy nynější ředitel LČR Svatopluk Sýkora, který prošel během své manažerské kariéry i Junkovým Chemapolem. „Takže nemělo smysl vyhlašovat nějaké výběrové řízení.“

 

Ve středu se uvidí

„Já ty výhrady kritiků nijak nepopírám a sdílím názor, že se při prodeji dřeva krade a korumpuje,“ říká Miroslav Zámečník. „Taky považuji prodej na odvozním místě s následnou elektronickou dražbou teoreticky za naprosto nejlepší, nejčistší a pro LČR za nejziskovější.“ Zámečník ale tvrdí, že v tuzemském dřevařském byznysu, který funguje podle naprosto pokřivených pravidel, je dnes jedno, zda se prodává nastojato, nebo na odvozním místě. Podle něj nemají Lesy ČR odborníky, kteří by měli zkušenosti s prodejem dřeva. Pokud by je stát chtěl najmout, musel by hledat v soukromých těžebních a prodejních firmách, o nichž se ví, že „léta kradou“. „Prostě by se našla cesta, jak okrádat stát i při prodeji na odvozním místě,“ říká Zámečník.

Podle něj existuje jediná cesta – důsledná kontrola kvality a množství těženého a prodávaného dřeva. „Funguje to tak všude ve světě, ať už se prodává tak či onak,“ vysvětluje. Spásou by tedy byli dobře zaplacení kontroloři, kteří by získali finanční podíl z odhalených krádeží.

Ve středu se vláda vrátí k Fuksovu projektu. Rozhodnutí Nečasova kabinetu bude důležité, protože ministerstvo zemědělství chce během března vypsat tendry na prodej dřeva od roku 2012 (na deset let dopředu) za desítky miliard korun. A je v tom jeden háček: Fuksa a jeho lidé totiž jen oprášili soutěž, kterou vyhlásilo ministerstvo už před rokem a kterou loni na jaře doporučila sněmovna zrušit. Zadání soutěže bylo podle poslanců skrytým pronájmem lesů soukromým firmám, což zákon zakazuje. Totéž hrozí i nyní. Ano Fuksově strategii může v konečném důsledku zbavit českou společnost možnosti kontrolovat bohatství státních lesů a bránit jejich drancování. 

KDYŽ SE KÁCÍ ČESKÝ LES

Státní i soukromé podniky prodávají dřevo dvěma základními způsoby. „Nastojato“ („při pni“) a „na odvozním místě“. V prvním případě si soukromá těžební firma stromy (právo kácet získává v soutěži vypsané LČR) sama pokácí, určí množství a kvalitu a vzápětí prodá. I ministerstvo přiznává, že stát jen minimálně kontroluje, co a kolik firmy pokácejí. V druhém případě pokácí stromy stát nebo jím najatá firma, roztřídí, označí kvalitu a odveze na tzv. odvozní místo, kde je kupují dřevařské firmy.

NKÚ zjistil, že zakázky na těžbu dřeva nastojato dostávaly v Česku především velké soukromé firmy v neprůhledných soutěžích, v nichž vítězili často přátelé ministrů zemědělství či ředitele Lesů. LČR navíc nemají a nemohou mít přehled, kolik přesně a jak kvalitního dřeva soukromé firmy pokácely a pak prodaly, nicméně zjistily, že cena dřeva kupovaného v soutěžích od státu byla silně podhodnocena. Systém je nastavený na korupci a krádeže dřeva ve velkém, za dvanáct let fungování systému stát mohl tratit na nepřehledné těžbě a prodeji až třicet miliard korun.

Od té doby se snaží řada expertů prosadit po vzoru Rakouska a Bavorska průhlednější prodej dřeva na odvozním místě, za tržní ceny určené nikoli soukromými těžaři, ale prodejem na elektronické burze.

Podnik vystřídal od té doby pět ředitelů, věc řešilo postupně šest ministrů zemědělství a nic se nezměnilo, prodává se stále především způsobem kritizovaným Nejvyšším kontrolním úřadem. „Udělali jsme si vlastní analýzy,“ tvrdili ministři počínaje Petrem Gandalovičem a konče Ivanem Fuksou. „Z nich vychází, že prodej nastojato je výhodnější. NKÚ se mýlil.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte