Kultura Knihy

Útěk z Berlína. S židovskou hvězdou v kapse

63_utek_R37_2011_s.jpg
63_utek_R37_2011_s.jpg
„Pokus se přežít,“ zněl poslední vzkaz Auguste Friedlanderové své jednadvacetileté dceři Margot. Psal se rok 1943 a v Berlíně právě gestapo zatklo jejího patnáctiletého syna Rolfa, a ona ho proto vzápětí dobrovolně následovala a sama se na gestapu přihlásila. V nepřátelských ulicích Berlína tak její dcera Margot zůstala naprosto sama. Rozhodla se bojovat nejen o život, ale také o svoji vlastní svobodu a postavit se tím zvrácenému osudu. Její dramatickou odyseu popisuje kniha Útěk z Berlína, kterou Margot Friedlanderová sepsala – s pomocí o celé generace mladší německé spisovatelky Malin Schwerdtfegerové – teprve po šedesáti letech od onoho dramatu. Její líčení nepatří k trýznivým analýzám typu Prima Leviho či Jeana Améryho, ale k desítkám nepřeberných svědectví, která bez příkras zaznamenala orální historie. A je nutno poznamenat, že vzhledem k pozoruhodné lidské schopnosti zapomínat mají stále svoji živost a aktuálnost – například v souvislosti se současnými událostmi v Rumburku, kde demonstrující skandovali hesla typu „Cikáni do plynu“.

Tím spíš na čtenáře zapůsobí tehdejší šok a úzkost Margot Friedlanderové z náhlého a děsivého konce její německé židovské rodiny, která do té doby představovala bezpečný svět plný laskavosti a ideálů včetně vysněné kariéry módní návrhářky. Po zatčení bratra a matky patnáct měsíců putovala z jednoho neznámého bytu do druhého, který jí poskytli Němci z hnutí odporu. Týdny izolace v zatuchlé místnosti pak střídaly náhlé útěky před gestapem. Pomocí plastické operace si ze strachu z odhalení nechala změnit obličej. Navíc čelila všudypřítomné úzkosti, co se asi s matkou a bratrem stalo, která se postupně přetavila v celoživotní výčitku, zda je neměla následovat. Jednoho dne ji nakonec na ulici zatkli „lovci Židů“ a z „já“ se vmžiku stalo „my“, když se ocitla uprostřed táborového inferna v Terezíně. Nicméně v Terezíně se po osvobození všemu navzdory a jako důkaz splněné maminčiny výzvy vdala a odplula do Ameriky.

Reklama
Reklama

Dnes téměř devadesátiletá Margot Friedlanderová nic zpětně neanalyzuje, nechává prostě a syrově zaznít svůj příběh. Po celý zbytek života se snaží předávat své svědectví mladým lidem v německých školách, kterým chce být „mostem mezi námi a šesti miliony neodvyprávěných příběhů bez šťastného konce“ – včetně těch jejího otce, bratra a matky. Každý z nich měl totiž své konkrétní jméno, svůj jedinečný příběh – jejich připomínání pak znamená nejen popření nacistického záměru uvrhnout jedno etnikum do temné propasti neexistence, je také výjimečným přitakáním novému životu.

 

Margot Friedlanderová, Malin Schwerdtfegerová: Útěk z Berlína. S židovskou hvězdou v kapse

Přeložila Natalie Hendrychová, Ikar, 232 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte