Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Kultura, Kultura, Literatura

Kolos z Maroussi

Romány Henryho Millera se vyznačují otevřeným popisem sexuálních scén, v době svého vydání tak vzbuzovaly rozhořčení a někdy byly zakazovány. Americký spisovatel se proto v roce 1939 rozhodl udělat si prázdniny a změnit podnebí. Vyrazil do Řecka a z několikaměsíčního putování se zrodila kniha

Kolos z Maroussi

. Překvapivě v ní nepopisuje erotické zážitky a nelze ji považovat ani za cestopis v pravém slova smyslu. Jde spíše o eseje, osobní reflexe, v nichž se zamýšlí nad střetem s dosud neznámým světem, který v sobě nese tajemství počátků evropské civilizace a ve kterém kdysi „sdíleli Bohové v družné pospolitosti s lidmi život na zemi“.

Miller působivě zaznamenává návštěvy antických památek, snaží se ze setkání s místními obyvateli a ponory do řecké minulosti postihnout ducha a povahu Řeků. V romantizujícím pohledu je shledává jako otevřené bytosti, které v přirozené radosti vychutnávají okamžiky svého života a dokážou ji s ostatními lidmi nesobecky sdílet – podle Millera jakási dávno ztracená stopa prapůvodního smyslu lidského bytí. Nadšení z chudé prostoty venkovanů a ohromení krásou z tiché a liduprázdné krajiny pak dává do protikladu ke své zkušenosti. Kriticky se staví ke konzumnímu způsobu amerického života. Přitom si však s gustem vychutnává pověst mezi Řeky populární Ameriky jako štědré a svobodné země. Zjevný paradox se snaží vyřešit obrácením se k sobě – uvědoměním si vlastní odpovědnosti jako „občana světa“. Vedle takových úvah nezapírá ani svoji pověst předchůdce beatniků: v přemýšlení o rasové nenávisti nechává mezi řecké hrdiny a Bohy vstoupit troubícího Louise Armstronga. Chvílemi tak jeho úvahy propletené zážitky z plavby lodí či dojmy z prvního letu letounem získávají magický nádech.

Z dnešního pohledu je Millerovo řecké dobrodružství pozoruhodným svědectvím nejen své doby, ale také zajímavou ukázkou nadhledu a otevřenosti k „jinému“ životu. Miller si nikdy nestěžuje, nemoralizuje a nehledá pro ohrožený svět jednoduchá řešení. Lidský život vnímá jako plný možností a svobodných voleb. Jeho knihu je ale možné číst i v širším kontextu událostí, které se od té doby v Řecku i jinde ve světě udály – od války, přes tamní diktaturu až po současnou hospodářskou krizi. Vzbuzuje tak jistou zvědavost: jak by před Henrym Millerem dnešní svět na jeho „cestě ke znovunalezení božství v člověku a tedy jeho opětovnému polidštění“ asi obstál?

Henry Miller: Kolos z Maroussi

Přeložil Rudolf Chalupský, Gasset, 208 stran

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 32/2011 pod titulkem Tiché dny v Řecku