0:00
0:00
Dopisy20. 3. 20114 minuty

Dopisy

Astronaut

AKCE BÁTORA
RESPEKT 9/2011

V článku zvýrazněným mezititulkem „Rasismus ho prý neoslovuje, praxe je však jiná“ a níže uvedeným odstavcem sugerujete čtenářům, že jsem rasista, který se rasismem dokonce řídí i při výkonu soudcovské funkce: „Bátora dnes sice tvrdí, že rasismus Národní strany ho neoslovoval, v praxi ale prokázal opak. Jako přísedící Obvodního soudu pro Prahu 7 měřil zcela odlišným metrem Romovi a bílým zlodějům. V roce 2003 se mu dostal na stůl případ romského narkomana, kterému média přezdívala ,sup z Karlína‘. Za povodňové rabování v pražských ulicích dostal šest let nepodmíněně. O pár měsíců později řešil přísedící Bátora stejně starou, stejně často trestanou dvojici zlodějů, která také okrádala vyplavené. Jediný rozdíl byl v tom, že tentokrát se nejednalo o Romy. Od soudu zloději odešli s osmiměsíční podmínkou.“

Rád bych tento váš románový příběh uvedl na pravou míru:

↓ INZERCE

a) ANO, byl jsem členem trestního senátu Obvodního soudu pro Prahu 7, který před pomalu už deseti lety prvoinstančně odsoudil obžalovaného Boldiho k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti roků za prokázané rabování v době povodní. A docela by mě zajímalo, jak jste se dostali k protokolu o tajném hlasování trestního senátu.

b) NE, nebyl jsem členem trestního senátu, jenž posuzoval vinu vámi zmiňované dvojice, která za povodně rabovala v Troji. Nebo aspoň myslím, že to bylo v Troji – nijak jsem se dříve o tento případ nezajímal, respektive jsem o něm ani nevěděl.

A protože jste se o mně a mém domnělém rasismu rozepsali opravdu více než obšírně, dovoluji si dodat, že jsem studoval obor kulturní dějiny Dálného východu na Filozofické fakultě UK, doktorskou práci o poválečném vývoji v Japonsku jsem obhájil na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE a na Právnické fakultě UK jsem před pár lety obhájil rigorózní práci o genocidě ve Rwandě a následném mezinárodním trestním tribunálu. To bych musel být opravdu hodně rafinovaný rasista, kdybych se navzdory tomu po celý život věnoval studiu národů Čechům tak „rasově“ vzdálených.

Ladislav Bátora,
předseda Akce D.O.S.T.

KULTURNÍ TIP
RESPEKT 9/2011

Věc, která mi pravidelně zvedá krevní tlak, je v médiích včetně Respektu používání výrazu Čechy synonymicky za Česko nebo ČR. Je to věcně nesprávné (přečtěte si začátek Ústavy ČR), matoucí a vůči Moravanům výsměšné.

Po staletí existující zemi Moravu s jejími historickými právy a postavením komunisté v roce 1949 zlikvidovali a svobodná média to po šedesáti letech završují. Spolehlivě se dnes Morava vyskytuje jen ve zpravodajství o počasí, protože jinak to v tomto případě nejde. Občas na nešvar upozorním, je to ale boj s větrnými mlýny. Pro dnešek připojuji absurdní perličku, která se vám podařila v Kulturním tipu, kde stojí: „Kdybych byla tento týden v Čechách, šla bych 2. 3. do brněnského kina Art.“

Opravdu musí pražská přezíravost vést až k takovým absurditám?

Lenka Šedová, Brno

HAŠEK SE MÁ VZDÁT TITULU
RESPEKT 11/2011

Rád bych reagoval na výše zmíněný článek.

1) Pan Hašek nemohl získat titul JUDr. na Joštově akademii, jak uvádíte, neboť tato není vysokou školou. Joštova akademie – konzultační středisko, družstvo pouze zajišťuje jako servisní organizace provoz informačně-konzultačního střediska Vysoké školy ve Sládkovičově. Zájemcům o rigorózní řízení pouze poskytuje základní informace a kontakty na studijní oddělení Fakulty práva Janka Jesenského Vysoké školy ve Sládkovičovém.

2) K větě „Česká advokátní komora už dříve upozornila, že absolventi této školy mohou mít problém se zapsáním do jejích struktur“ bych rád uvedl, že jediné stanovisko ČAK, které je nám v této souvislosti známo, je z podzimu roku 2009 a reaguje na změněné podmínky po novele zákona o advokacii z téhož roku. V této souvislosti však stanovisko hovoří o všech zahraničních vysokých školách a postupu ČAK při zapisování do jejích struktur. Stanovisko ČAK, které by se zabývalo jmenovitě Vysokou školou ve Sládkovičově nebo její Fakultou práv Janka Jesenského, nám není známé.

David Dallago, Joštova akademie – konzultační středisko, družstvo


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026

Respekt Obchod

Přejít do obchodu