Prodat a přestavět
Evropa hledá recept, jak oživit desítky tisíc prázdných kostelů
„Tady, co stojí kopírka, tady jsem byl pokřtěný,“ ukazuje Martijn ter Braak, „myslím na to skoro pokaždé, když tady něco kopíruji.“ Tahle kopírka opravdu vybízí k meditaci. Stojí v zešeřelém prostoru s klenutým stropem, pod nímž opravdu jako by se vznášelo něco posvátného. Je to dost možná tím, že ještě v roce 2000 tady byla kaple s křtitelnicí.
Postranní kaple v bývalém kostele Nejsvětějšího srdce, který se ale před začátkem letošního školního roku změnil k nepoznání. Dnes slouží jako škola a Martijn ter Braak tady pracuje jako učitel. Jako novorozeně ho tu křtili, pak tu zpíval ve sboru a byl u prvního přijímání.
„Celý můj život je spojený s tímhle kostelem,
“ říká. Jsme v nizozemském městě Hengelo, kde našli odpověď na otázku, co s kostely, které nikdo nevyužívá.
V Nizozemsku je takových kostelů hodně. Za posledních čtyřicet let změnilo svůj účel nebo bylo zbouráno asi čtyři sta katolických kostelů a během příštích deseti let bude následovat dalších osm set ze současných osmnácti set. Duchovní opustí také sto čtyřicet ze sto padesáti klášterů. Protestantských kostelů zmizelo nejméně pět set, stále jich ale je přes čtyři tisíce, takže se budou zavírat další. Během příštích deseti let skončí s náboženským provozem dva kostely týdně. Nebudou mít k čemu sloužit.
Alespoň se to předpokládá,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
