Zemřel příliš brzy na to, aby jeho dílo v posametové společnosti zapustilo hluboké kořeny: jeho náhlou smrt oznámila média v září 1990. Muž, který svým psaním přivolával nové, demokratičtější časy tak jako u nás (s výjimkou Václava Havla) snad nikdo jiný, tak zůstal v myslích lidí paradoxně uvězněný v minulosti. Jeho knihy jsou dnes sice dostupné v knihovnách, ale že by Šimečkovo myšlení ve společnosti skutečně žilo, se říct nedá. Úcta, kterou na dálku vzbuzuje moudrá kniha, je přece jenom něco jiného než ztracená možnost kontaktu s tváří živého člověka.
V každé, i té nejhorší době si Šimečka pro sebe nakonec vydobyl prostor. Za Husáka napsal nejobsáhlejší knižní analýzu normalizace, jaká u nás vznikla, za Gorbačova…

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin: