Jde o víc než o stovku
Signatář Charty vyhrál boj se státem o výši důchodu
Na první pohled jde pouze o několik stokorun, pro nakladatele Jana Šabatu však spor znamenal víc než přilepšení k důchodu. Když někdejšímu signatáři Charty 77 loni sociálka vypočítala penzi, neuznala dva roky, kdy byl po podpisu Charty 77 vyhozen z práce a se Státní bezpečností v zádech nemohl najít novou. Dnešní úředníci se při výpočtech odvolávali na rozhodnutí komunistické justice z konce sedmdesátých let, podle kterého si Šabata může za vyhazov sám. Takovou úřednickou tupost ve vztahu k minulým poměrům ovšem nemohl bývalý disident nechat jen tak. Obrátil se na soud a vyhrál hned v prvním kole.
Žena, která neměla strach
Mezi kontrolou vody a paliva v kotli každých patnáct minut měl Jan Šabata vždy volno a to se rozhodl využít jinak než luštěním křížovek – začal opravovat překlepy v rozmnožených kopiích „podvratného“ prohlášení Charta 77. Psal se rok se stejnou číslicí a tehdejší topič brněnského Kovošrotu Šabata už měl za sebou téměř dvacet šest měsíců v kriminále za rozdávání protirežimních letáků. Přesto se nebál a jako tehdy nejmladší brněnský signatář Charty pomáhal rozšiřovat její text. Ještě během té směny, při níž Šabata ukázal dokument důvěryhodnému kolegovi, se v kotelně objevila politická policie a výpověď z práce pak na sebe…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
