Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected].

Dopisy

Dopisy

TROJSKÝ KŮŇ
RESPEKT 38
Osobně se považuji za realistu, možná cynika, kterého máloco překvapí. Po přečtení článku pana Neuwirtha mám opět o jednu pohádku méně. Vždycky jsem měl americkou žurnalistiku za příkladnou (Edward Murrow; Bob Woodward a Carl Bernstein z Watergate). Jsem zaražen z toho, že média v Americe dělají mrtvého brouka. Navíc se ukazuje, že stejně rychle, jak se vyvíjela v USA demokracie, tak se propracovává technologie moci. Názor pana Nixona, že co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi, je stále v americké administrativě živý. A pokud hlídací psi demokracie hladoví a krotnou, jak to může končit?
Ladislav Angelovič

JSEM NEBEZPEČNÁ
RESPEKT 39
Léta jezdím tramvají č. 18 kolem zchátralých, pěkných prvorepublikových, druhdy lázeňských a činžovních domů Na Slupi u Botanické zahrady. Takto záměrně (?) zanedbaných domů v Praze přibývá, hned tři další stojí v nuselské Čestmírově ulici. Jako spolumajiteli jiných činžovních domů je mi stavovsky smutno, neboť dodržujeme starý řád, kdy rodinný majetek je nutno udržovat bez ohledu na okamžitý zisk a činžovní dům a jeho stav je vizitkou rodiny. Proto podporuji akci squatterů, která se aspoň pokouší upozornit na problém, že je ve státě něco velmi špatného, neboť státní správa ruku v ruce s legislativní absencí není schopna pokutovat vlastníky chátrajících nemovitostí, které bych nechal klidně propadnout až v dražbě. Místo toho se šikanují vesměs mladí lidé, kteří mají trochu jiný pohled na zplesnivělý svět.
Zadržení Elišky Brabcové ve mně evokovalo vzpomínku, kdy jsem byl v patnácti letech bezdůvodně zadržen na Václavském náměstí komunistickou Veřejnou bezpečností, pohotovostní rotou, a bylo mi vyhrožováno vyloučením ze školy jen proto, že jsem měl čepici jednoho fotbalového klubu, ta mi však na rozdíl od dnešní policie nebyla nikdy vrácena.
Martin Kubík

NEPROPÁST ŠANCI
RESPEKT 37/09 
Článek z The Economist neskrývá nadšení nad tím, že je vůbec možné vyvinout a sériově vyrábět elektromobil s dojezdem okolo 160 km se slušnými jízdními vlastnostmi – pravda trošku dražší. Nechybí úvahy nad skvělou budoucností tohoto typu pohonu, zvláště v městských aglomeracích. Co ale zcela chybí, je informace, kde budeme všechnu tu elektřinu brát a jak ji přivedeme k nabíjecím stanicím.
Budeme-li uvažovat, že by se v Praze mohlo pohybovat 10 tisíc takových autíček, každé s výbavou 30 kW, pak potřebujeme k dobíjení kapacitu 300 MW. A to už jsme v pásmu přístavby jednoho Temelína. Nejde však jen o výrobu elektrické energie – nakonec nabíjení elektromobilů by probíhalo převážně v noci, kdy je jí relativně přebytek. Oněch 300 MW musíme protáhnout distribuční soustavou, to znamená její docela významné posílení. A ekonomika provozu? Jako by v česku byla elektřina zadarmo! Budu-li uvažovat, že ujedu na oněch 30 kWh 100 km, pak mě přijde při 3,50 Kč/kWh na 105 Kč. Při ceně akumulátoru 10 tisíc € a jeho životnosti 100 tisíc km se mi promítá do oněch 100 km příspěvek 10 €, to máme 250 korun plus spotřebovaná energie a jsme na 355 Kč na 100 km. Můj starý benzinový vůz si řekne o 8 litrů na 100 km. To je při ceně mezi 25–30 Kč 200 až 320 kč/100 km. Předpokládám přitom, že stát velkodušně nezavede u této technologie žádné další zdanění – jak to dělá u benzinu. Závěr? Líbila by se mi tichá a nekouřící vozítka – ve městech zvlášť; líbilo by se mi potlačení závislosti na ropných mocnářích – ale nějak to zatím ještě nevychází.
Petr Bürger

20 LET OČIMA RESPEKTU
Chtěla bych poděkovat za ono speciální vydání Respektu. Narodila jsem se v roce 1987 a zpětně si číst, co všechno se kolem mě dělo v době, kdy jsem tahala kačera a následně tašku do školy až do doby, kdy jsem se začínala zajímat o dění kolem sebe, je pro mě opravdu zajímavou zpětnou procházkou, zaplňováním mezer a výbornou skládankou.
Eva Schiebelová

Oprava
V Respektu 38 jsme v rubrice 10 českých zpráv omylem uvedli, že ministryně školství Miroslava Kopicová byla proti spuštění státních maturit. To však není pravda. Právě paní ministryně byla tou, která start státních maturit v roce 2010 hájila ve vládě i v parlamentu. Jí i čtenářům se omlouváme.

Pište na [email protected].

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].