Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Glosa

Mlžný daňový kotlík

Pavel Sobíšek • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Pavel Sobíšek • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Zvyšování daní málokterý volič považuje za pěknou písničku, takže politické špičky před volbami míchají ve svém kotlíku na toto téma hustou mlhu. Neutěšený stav veřejných financí dává tušit, že vyšším daním neunikneme. Jak předložit takové menu občanům po volbách a přitom neztratit kontinuitu s předvolební rétorikou? K tomu zjevně politické strany nemají své kuchařky dopracované, a tak jsme svědky kreativních přístupů.

Pavel Sobíšek • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Pavel Sobíšek • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Kreace první – čekání na zázrak. Zvyšování daní by nyní údajně bylo předčasné a nebezpečné. Prý počkáme, v jaké fázi cyklu se ekonomika ukáže v roce 2010, a pak rozhodneme. Komentář: Co kdyby si v mezidobí česká ekonomika vzpomněla na svou někdejší roli středoevropského tygra?

Kreace druhá – odvádění pozornosti od podstaty problému. Prý oprášíme návrh na zřízení jediného úřadu pro daně a všechna zákonná pojištění, který sníží administrativní zátěž. Komentář: Kdo by takovému evergreenu netleskal? Realizace ušetří i pár korun z veřejných výdajů, ovšem až po dokončení několikaletého projektu.

Kreace třetí – nekompromisní zaúkolování politiků ve vzdálené budoucnosti. Zákonem by se prý měla stanovit vyrovnanost státního rozpočtu od roku 2016 či 2017. Komentář: Vida, jak je německý příklad inspirující. Teď není třeba propadat aktivismu, stačí práskat bičem.

Kreace čtvrtá – klapky na oči. Prý postačí zaříznout příjmově horní tři procenta poplatníků a zvýšit daně podnikům. Komentář: S perořízkem na mamuta. Nástroj na řešení deficitu o řád nižšího než skutečného.

Řekněme naplno to, co se politikům vyslovit nechce. Zvýšíme-li daně podnikům, projeví se to vyšším výběrem v jiné, daňově přátelštější zemi. Aby si erár citelně polepšil na odvodech fyzických osob, musel by zmáčknout střední třídu, a tu si politici obvykle hýčkají. Bohatých je totiž málo a od příjmově slabších není kde brát. Jediným rychlým a efektivním řešením na straně příjmů státu je tak sáhnout na DPH a spotřební daně, které se týkají doslova všech voličů. Ano, mohlo by se to promítnout i do inflace, ale vzhledem k její téměř nulové hodnotě by to byl menší problém než kdy jindy.

Že politici nemusí najít odvahu jít naznačenou cestou? Nemusí. Z husté mlhy šéfkuchařů se taky zanedlouho může vyklubat pálivý maďarský guláš.

Autor je hlavním ekonomem UniCredit Bank ČR.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 35/2009 pod titulkem Mlžný daňový kotlík