09_R28_Zubova2564_n.jpg
09_R28_Zubova2564_n.jpg • Autor: Respekt

09_R28_Zubova2564_s.jpg
09_R28_Zubova2564_s.jpg • Autor: Respekt
Zubová kandiduje za ČSSD
Bývalá poslankyně Strany zelených Olga Zubová bude ve volbách kandidovat za ČSSD, a to na volitelném pátém místě pražské kandidátky. Nahradí tak pravděpodobně Petra Ibla. Zubová byla v zimě se třemi dalšími členy vyloučena ze Strany zelených a hlasovala společně se sociálními demokraty a komunisty pro vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě. S podnikatelem Jaromírem Soukupem krátce poté založila Demokratickou stranu zelených (DSZ), ta se stala v předvolebním boji do Evropského parlamentu přímým konkurentem zelených. DSZ do letošních parlamentních voleb nejde.

Státní maturity neodložíme
Vláda zamítla návrh na odložení státních maturit o další dva roky. Podle ministryně školství Miroslavy Kopicové by totiž jejich odsunutí zastavilo dohodnuté financování z bruselských strukturálních fondů. Navíc jejich přípravy běží už třináctým rokem, každý rok stojí dvacet milionů.
O posunutí maturit o dva roky usiluje jak sociální demokracie, tak ODS a změnu se pokusí prosadit ve sněmovně ještě do předčasných voleb.
Státní zkouška není podle nich dostatečně připravená, podle protestujících studentů se navíc přesně neví, co od nich vlastně mohou čekat. „Chci počkat alespoň na generálku, ta teprve jejich připravenost buď ukáže, či nikoli,“ prohlásila ministryně školství.

Jasný termín voleb
Prezident Václav Klaus vyhlásil termín parlamentních voleb na 9. a 10. října. Termín okamžitě podepsal i premiér prozatímní vlády Jan Fischer.

09_duricko_R28_2009_s.jpg
09_duricko_R28_2009_s.jpg • Autor: Respekt
Ďuričko dostal 12 let vězení
Pražský vrchní soud potvrdil Bohumíru Ďuričkovi trest 12,5 roku vězení za vraždu pražského podnikatele Václava Kočky, ml. Příbuzným oběti má odsouzený zaplatit odškodné 1,5 milionu korun. Ďuričko, který střílel loni v říjnu na večírku po autogramiádě předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, chce ještě podat odvolání k Nejvyššímu soudu. 

Akademie protestuje proti rozpočtovým škrtům
Za likvidační považují akademici škrty, které redukují rozpočet Akademie věd ČR o jednu miliardu korun, nebo-li o dvacet procent. Předseda akademie Jiří Drahoš nevyloučil protestní demonstrace. Politici přitom tvrdili, že investice do vědy a výzkumu by klesat neměly. V rámci přípravy rozpočtu nakonec ale na škrty došlo. Kritéria, podle nichž se peníze berou právě akademii, jsou však podle vědců nejasná a sporná. Přesto se právě na základě těchto kritérií s novou intenzitou otevírá spor o to, jak má být tuzemský výzkum organizován a zda si má akademie podržet samostatnost, či se sloučit s vysokými školami. Drahoš věří, že se mu podaří premiéra přesvědčit, aby se rozhodnutí o rozpočtových škrtech změnilo.

Maďarskou gardu soud zrušil
Extremistickou Maďarskou gardu, která je polovojenskou odnoží strany Jobbik, zrušil minulý týden odvolací soud v Budapešti. Maďarská garda míní navzdory zákazu pokračovat v činnosti na „individuální bázi“.
Paradoxně prakticky ve stejný den slovenský Nejvyšší soud zrušil zákaz podobně extremistické Slovenské pospolitosti. Vloni zakázalo tento spolek ministerstvo vnitra, podle slovenského soudu se však ministerstvo dopustilo formálních chyb, proto jeho zákaz zrušil.

GRAF_Odpovednost_vladnoucich_s.jpg
GRAF_Odpovednost_vladnoucich_s.jpg • Autor: Respekt
Kde se vládne lépe
Srbsko, několik afrických států a Indonésie udělaly v minulých deseti letech největší pokrok ve správě věcí veřejných. Vyplývá to alespoň z žebříčku, který vypracovala Světová banka na základě řady indikátorů kvality vládnutí a občanských svobod. Nejvíce se podle komplikované studie situace zhoršila v Eritreji, Thajsku a Bělorusku.

Američtí mariňáci v Afghánistánu
Čtyři tisíce vojáků americké námořní pěchoty rozjely minulý týden mohutnou operaci proti Tálibánu na jihu Afghánistánu. Prezident Barack Obama chce tímto krokem dosáhnout několika věcí: odříznout Tálibán od spojení s Pákistánem, přesvědčit Afghánce v této oblasti, že je Američané ve spolupráci s afghánskou vládou ochrání před násilím povstalců a dostat celou zemi pod kontrolu před srpnovými prezidentskými volbami.
Američtí vojáci změnili taktiku, přestali v této oblasti útočit z letadel a vrtulníků – při útocích ze vzduchu totiž umírali i civilisté – a vydali se ze svých základen přímo do měst a vesnic, aby chránili místní lidi jako pěšáci. Nebudou to mít vůbec jednoduché. Mnozí vesničané nevěří, že Američané mohou Tálibán porazit, a proto raději spolupracují s povstalci, kteří jim platí například za kladení min. Klíčem k úspěchu bude také, zda se do operace zapojí i afghánští vojáci, zatím se však podařilo přesvědčit necelou tisícovku.

10_R28_eu_s.jpg
10_R28_eu_s.jpg • Autor: Respekt
Krize neustoupí
Evropská ekonomika, zejména v eurozóně, se v nejbližším desetiletí nevzpamatuje natolik, aby se vrátila k růstu před. Takový je závěr první hloubkové analýzy Evropské komise od nástupu krize. Předpověď růstu eurozóny byla už před krizí relativně skeptická (2,2 % do roku 2020) a podle komise „efekt krize způsobí, že bude ještě nižší“. Závěry komise, která varuje před dramatickým nárůstem státních dluhů, podle Financial Times zřejmě posílí přesvědčení Německa a Švédska jako předsedající země EU, že Evropa nemá „absolutně žádný prostor k fiskální expanzi pro boj s krizí“.
Nepříznivá čísla jsou i v oblasti nezaměstnanosti. V eurozóně je nejvyšší za posledních deset let (9,5 %) a oproti loňsku narostla o 2 %. Předpovědi pro příští rok uvádějí další nárůst o 2 %.

11_R28_honduras_s.jpg
11_R28_honduras_s.jpg • Autor: Respekt
Puč v Hondurasu
Pokud si Latinskou Ameriku stále ještě spojujete s představou vojenských převratů a vojáků odvážejících vyděšené prezidenty na letiště nebo rovnou do věčných lovišť, připravil vám minulý týden po dlouhé době nečekanou reprízu oblíbeného seriálu. Státní převrat ve středoamerickém Hondurasu, první „pořádný“ puč po mnoha letech, měl ale vlastně velmi originální průběh. Zhruba týden od násilného vyexpedování dosavadního prezidenta Manuela Zelayi do Kostariky nastala paradoxní situace: na odsouzení puče se shodne nejen celá Latinská Amerika, ale také Spojené státy, jejichž prezident Obama se tak ocitá zcela netypicky na jedné lodi s postmoderním revolucionářem Hugem Chávezem. Všichni svorně žádají navrácení svrženého prezidenta do úřadu, zastavují obchodní transakce a rozvojovou pomoc, odvolávají své velvyslance, dokonce nabízejí oběti převratu, že ji osobně doprovodí zpátky do vlasti a postaví se na její obranu vlastními státnickými těly. Věc má jediný háček – v samotném Hondurasu se demonstruje s plakáty: My ho zpátky nechceme!

V Latinské Americe se rozmáhá podivný zlozvyk. V celém regionu s výjimkou Kuby vládne již dvě desítky let více či méně dokonalá demokracie a je přijímána jako běžný standard. Zároveň se tu ale demokracie po letech diktatur rodí pomalu a těžce, nejistí ji žádná Evropská unie nebo NATO, jež by za reformy a slušné chování nabízely výhody členství. Převraty jsou sice noční můrou minulosti a nezvolený diktátor smutnou kuriozitou, jenže kult silných vůdců, podpořený často nedořešeným rozdělením moci mezi prezidenty a parlamenty, zůstává zároveň velkým pokušením.

A je tu ovšem řešení, jehož hlavním propagátorem není nikdo jiný než Hugo Chávez. Charismatický prezident ovládající umění masové komunikace se přece nemusí snižovat k násilí, může všechno zvládnout prostřednictvím voleb a plebiscitů. Když se jeho vládnutí podle ústavy nachýlí ke konci, oznámí národu, že jeho projekt ještě není dokončen, a pokorně požádá lid, aby v referendu rozhodl, zda by ústavu nešlo přepsat a funkční období prodloužit. Když se to nepodaří napoprvé, jak se to venezuelskému vůdci skutečně přihodilo, podaří se to za rok v opakovaném referendu napodruhé. Kouzlu lidem stvrzené nenahraditelnosti podlehli nejen Hugo Chávez, ale také prezident Ekvádoru a Bolívie a na věc se chystá i velký Chávezův protivník a spojenec Washingtonu, kolumbijský prezident Álvaro Uribe.

Nejinak tomu bylo také s honduraským prezidentem Manuelem Zelayou, jehož první a poslední volební období se chýlilo ke konci a který právě onu osudnou neděli hodlal národ požádat o ustavení výboru, který by ústavu přepsal. Tentokrát to nevyšlo – v den konání referenda si prezidenta ještě v pyžamu vyzvedli vojáci, posadili ho na letadlo a Kongres pak na jeho místo jmenoval svého dosavadního šéfa Roberta Michelettiho.
Otázkou teď je, co je tady vlastně pokrok. Je horší tradiční převrat vojenský, nebo jeho moderní „demokratická“ podoba, uzurpování moci prostřednictvím referenda?

Zelayův nástupce slíbil, že bude prezidentem jen dočasně, na podzim vypíše volby v řádném termínu a sám v nich nebude kandidovat. V jeho interpretaci je vše legální, neboť Zelaya porušil zákon tím, že vypsal referendum, jež Kongres předem zakázal.

Latinskoameričtí vůdci s Obamou v zádech jsou ale toho názoru, že tvrdý převrat je přece jenom vzhledem k temné minulosti Latinské Ameriky větším zlem, a prostřednictvím své společné Organizace amerických států žádají zjednání pořádku. Sesazený Manuel Zelaya se v každém případě poučil – slíbil všem, že pokud bude uveden zpátky do úřadu, o žádné referendum se pokoušet nebude a odejde z politiky řádně v lednu, jak to stojí černé na bílém v honduraské ústavě.

10_R28_ahmablablabla_s.jpg
10_R28_ahmablablabla_s.jpg • Autor: Respekt
Ahmadínežádovo vítězství stvrzeno
Nejvyšší íránský ústavní orgán minulé pondělí potvrdil vítězství Mahmúda Ahmadínežáda v prezidentských volbách. Rada dohlížitelů po přepočítání části hlasů nenašla žádný důvod k anulování výsledků, které požadoval reformní kandidát Mir Husajn Musáví. Ten ale stejně jako ostatní opoziční kandidáti nepovažuje přepočítání desetiny hlasovacích lístků za dostatečnou reakci na stovky nahlášených pochybení ve volebních místnostech.
Musávímu teď ale hrozí soud kvůli podněcování protestů, které prý vedlo k ohrožení národní bezpečnosti. Íránská armáda zároveň kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí odmítla dále vyjednávat o jaderném programu se zástupci EU.

Ruské manévry na Kavkaze
Ruská armáda minulé pondělí na Kavkaze začala největší vojenské cvičení od skončení loňské války s Gruzií. Manévrů, které gruzínská vláda považuje za „provokaci“, se zúčastní přes osm tisíc vojáků, včetně jednotek působících ve formálně gruzínských oblastech Abcházie a Jižní Osetie. Cvičení potrvá do pondělí, skončí tedy jediný den před návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy v Moskvě. „Provádíme operaci proto, abychom posílili obranné schopnosti Ruska v oblastech, kde vnímáme hrozbu,“ ospravedlnil akci ruský velvyslanec v NATO Dmitrij Rogozin. Ruské válečné hrátky jsou také odpovědí na cvičení vojsk NATO (údajně „protiteroristické“), které se navzdory protestům z Moskvy v Gruzii odehrálo v květnu.
Mnoho Gruzínů se však bojí, že tím začala promyšlená operace, která má stejně jako vloni v létě za cíl vyvolání bojů. Vloni v létě totiž cvičení ruské armády při hranicích s Gruzií skončilo jen několik dní před začátkem srpnové války obou zemí. Manévry pak ruským tankům umožnily rychle vjet na území separatistické Jižní Osetie a dále hlouběji do Gruzie. 

10_R28_lisabon_s.jpg
10_R28_lisabon_s.jpg • Autor: Respekt
O krok blíže k Lisabonu
Německý Ústavní soud minulý týden rozhodl, že Lisabonská smlouva není v rozporu s německou ústavou. Podmínkou jejich souhlasu s reformou Evropské unie je posílení role německého parlamentu, který by měl v budoucnu schvalovat všechny případné změny ve smlouvě. Poslanci se hodlají sejít na zvláštním zasedání v srpnu, aby schválili soudem požadovanou změnu pravomocí svého parlamentu. Pak již nic nebude bránit prezidentovi Horstu Köhlerovi v tom, aby ratifikaci smlouvy stvrdil svým podpisem. Evropští politici pak svou pozornost budou směřovat k Irsku, kde se druhé referendum o Lisabonské smlouvě uskuteční v říjnu.

150 let pro Madoffa
Americký finančník Bernard Madoff odešel od soudu se 150 lety vězení. Se svou společností, fungující na principu pyramidové hry, zpronevěřil astronomických 65 miliard dolarů. Madoff byl zatčen na konci minulého roku poté, co se s tajemstvím o fungování své společnosti svěřil synům. V březnu byl obviněn celkem z jedenácti trestných činů. Kromě podvodů při obchodování s cennými papíry také z podvodů při převodu peněz, praní špinavých peněz nebo křivého svědectví.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte