Peníze v pohybu
Pohyblivý směnný kurz je jedním z mechanismů, který pomáhá oslabeným ekonomikám vrátit se k růstu anebo naopak zchladit přehřáté ekonomiky. Oslabení kurzu ale postihuje i země, které mají nízké úrokové sazby.
Nejeden Čech si možná zpříjemnil předvánoční nákupy výletem do Londýna (či alespoň na stránky britských internetových obchodů), kde se při kurzu libry ke koruně kolem 27 nabízejí ceny, o kterých se nám snad nikdy ani nesnilo. Ještě začátkem této dekády se libra dotkla ceny 60 Kč, posledních 15 let kroužila nejčastěji kolem 45 Kč, dnes je tedy mnohé zboží nejméně o třetinu levnější než třeba před rokem.
Příčinou je světová finanční a ekonomická krize, která v minulých měsících dramaticky zamíchala výhledy ekonomik. Do pohybu se nedaly jen akcie na burze, ceny komodit (třeba ropy) a úrokové sazby (mířící někdy až k nule), ale také směnné kurzy. Za levnými nákupy tak kromě Čechů mohou do Anglie vyrážet také obyvatelé eurozóny (včetně Irů, kteří to mají „za rohem“), ale i samo Česko se díky oslabené koruně stalo nákupním rájem pro Slováky (ještě začátkem roku je stálo 100 Kč víc než 130 Sk, nyní jen mírně nad 115 Sk, navíc zboží v Čechách je zatíženo nižší daní a jeho ceny nereflektují oslabení české koruny k euru).
Logické!
Pohyblivý směnný kurz je jedním z mechanismů, který pomáhá oslabeným ekonomikám vrátit se k růstu anebo naopak zchladit přehřáté ekonomiky. Oslabení kurzu ale postihuje i země, které mají nízké úrokové sazby (investoři preferují vyšší výnosy), či takové, u kterých se zvýšilo riziko, že nebudou schopny splácet dluhy.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
