2008-2840-mobr-06R52topolbrownn.jpg
2008–2840-mobr-06R52topolbrownn.jpg • Autor: Respekt

2008-2840-vobr-06R52topolbrown.jpg
Fotografie: Těsně před začátkem českého předsednictví Evropské unii navštívil premiér Mirek Topolánek (ODS) šéfa britské vlády Gordona Browna. Jedním z klíčových témat byla napjatá situace mezi Indií a Pákistánem kvůli nedávným teroristickým útokům v indické Bombaji. Brown se společně s Topolánkem shodl, že o věci uspořádají zvláštní unijní summit v Praze. – Autor: Globe Media/Reuters • Autor: Globe Media / Reuters

Šéf Čepra končí

Šéf státní firmy Čepro Pavel Švarc končí. V podniku, který kontroluje polovinu všech pohonných hmot v Česku, vystřídal v roce 2006 Tomáše Kadlece, někdejší pravou ruku Stanislava Grosse a člověka, s jehož působením bylo spojeno především podezření z miliardových podvodů. Tunelování, na němž se měl podílet i uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř, se ani za Švarcova působení neobjasnilo. Policie vyšetřování kauzy Čepro vzdala. Odcházející Pavel Švarc nastupuje novou kariéru u tuzemského ropného magnáta Karla Komárka.

Lidovci bojují za euro

Brzké přijetí eura se možná stane jedním z důležitých koaličních témat. Předsednictvo lidovců se shodlo na tom, že jasné datum zavedení společné evropské měny by mělo být známé nejpozději do poloviny roku 2009. Jejich cíl pak nepřímo podpořili i zelení. „Vše je otevřeno a bude předmětem dalších jednání mezi koaličními partnery,“ potvrdil minulý týden i šéf zelených Martin Bursík.

Právě ve vládě však brzké přijetí eura prozatím naráží na odpor ODS. Důvodem bylo především doporučení České národní banky, podle které aktuální finanční krize euro ohrožuje a ponechání koruny tak může být výhodnější. Jisté nicméně je, že tlak na přijetí společné evropské měny roste. Češi by mohli být brzy jediní, kdo ji v regionu nemá. Slovensko zavede euro od ledna příštího roku. Polská vláda to plánuje na rok 2012.

Vládní zelená

Vláda chce jít „zeleným“ příkladem – když minulé úterý ministři rozhodovali o budoucnosti svého vozového parku, souhlasili s návrhem, aby do pěti let bylo každé čtvrté auto ve službách státní správy ekologické.

Na stejném zasedání kabinet také souhlasil novelu zákona o spotřebních daních, která počítá s daňovým zvýhodněním u tzv. biopaliv druhé generace, která se nevyrábějí z potravinářských surovin. Pokud novelu schválí parlament, měla by se napříště daň platit jen z „fosilního“ podílu paliva – pokud se tedy bude směs skládat z pětiny z benzinu, daň se bude platit pouze z této pětiny.

Maturita z matematiky

Povinná maturita z matematiky je opět ve hře. Už deset let se diskutuje o tom, jestli by měly být testy matematických znalostí součástí státní maturity. A ministerstvo se vždy podle aktuální situace přiklání na tu či onu stranu.

Naposledy po protestech konzervatoří a humanitně zaměřených studentů od státní zkoušky z matematiky upustilo. Poté, co ale srovnávací studie TIMMS ukázala drastický propad ve znalostech matematiky u českých žáků, nicméně ministr školství Ondřej Liška (Strana zelených) prohlásil, že do sedmi let bude maturita z matematiky povinná.

Poplatky u lékaře zrušeny

ČSSD po roce od jejich zavedení prosadila úplné zrušení poplatků u lékaře – první reformní krok ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Návrh sociální demokracie prošel díky pěti poslancům ODS, kteří před hlasováním opustili jednací sál, a třem zeleným delegátům a jednomu lidovci, kteří se zdrželi. Vedení ODS vzápětí sdělilo, že se pokusí zrušení vetovat v Senátu, kde má s koaličními senátory většinu.

Zemřel nejznámější zdroj

Ve věku pětadevadesáti let minulý týden selhalo srdce zřejmě nejznámějšímu anonymnímu zdroji v dějinách světové žurnalistiky Marku Feltovi. Během svého působení v FBI předával novinářům informace, které v roce 1972 rozpoutaly aféru Watergate, zřejmě největší politický skandál v dějinách USA, kvůli němuž prezident Richard Nixon jako jediný prezident v amerických dějinách odstoupil ze své funkce. O identitě mytického agenta s krycím jménem „Hluboké hrdlo“ se veřejnost dozvěděla až před třemi lety.

Spravedlnost v Británii

Britský lékař iráckého původu Bilal Abdulláh byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody s minimální dobou pobytu za mřížemi 32 let. Abdulláh je hlavním strůjcem nezdařených teroristických útoků před londýnským nočním klubem a letištěm v Glasgow v červnu minulého roku, krátce po nástupu premiéra Gordona Browna do úřadu.

Terorista se spolu se svým společníkem Kafílem Ahmedem nejdříve pokusil před londýnským podnikem vyhodit do povětří automobil plný hřebíků a o den později se neúspěšně snažil probourat v terénním džípu do haly glasgowského letiště. Během druhého útoku utrpěl Kafíl Ahmed těžké popáleniny, kterým o měsíc později podlehl. Britský soud konstatoval, že útočníci byli hnáni nenávistí a pokusili se o masovou vraždu.

Pod stromeček

Prezident George W. Bush oznámil, že jeho vláda poskytne americkým automobilkám General Motors a Chrysler půjčku na záchranu ve výši 17,4 miliardy dolarů. 13,4 miliardy je splatných okamžitě, další čtyři miliardy firmy obdrží v únoru. Peníze jsou určeny na záchranu podniků, kterým hrozila bezprostřední platební neschopnost a bankrot.

Peníze na záchranu výrobců přicházejí po týdnech sporů mezi republikánskou vládou a demokraty ovládaným Kongresem o tom, zda mají výrobci neprodejných vozů dostat peněžní injekci ze státního rozpočtu a za jakých podmínek. Uvolněné prostředky mají automobilkám pomoci do konce března, kdy již nová vláda Baracka Obamy rozhodne, zda výrobci plní vládní představy o své rekonstrukci, nebo zda musejí peníze vrátit a vstoupit do konkurzu.

Maďarská garda zakázána

Městský soud v Budapešti v minulém týdnu zakázal Maďarskou gardu. Rozsudek odůvodnil tím, že krajně nacionalistické hnutí ohrožuje práva menšin, především Romů. Vůdci extremistů ale zákaz respektovat nehodlají. „Budeme pokračovat ve své činnosti pro záchranu národa a společnosti,“ prohlásil po vynesení rozsudku její velitel Gábor Vóna.

První výzva

Suverénní volební vítězství stále stejných politických stran ohrožují většinu afrických demokracií, včetně největší naděje kontinentu, Jihoafrické republiky. Tamnímu Africkému národnímu kongresu (ANC), který již také propadá korupčním a autoritářským sklonům, k nimž skoro zákonitě vede pravidelný zisk dvou třetin voličů, v minulém týdnu vyrostla první skutečná výzva. A zároveň první naděje, že v Jihoafrické republice v budoucnu vznikne „normální“ demokracie s pravidelným předáváním moci.

Lidový kongres, který založil bývalý ministr obrany Mosiuo Lekota, se vymezuje vůči levicovému a komunistickému křídlu uvnitř ANC, které posílilo zvláště po loňském zvolení populisty Jacoba Zumy předsedou vládní strany.

Dosavadní opoziční strany neměly žádnou naději oslovit většinu voličů už kvůli tomu, že hájily především zájmy bělošských a míšeneckých voličů, kteří ale dohromady tvoří méně než pětinu Jihoafričanů. Aureolu osvobozeneckého hnutí, ze které ANC stále těží, se zatím nikdo neodvážil narušit. Až Mosiuo Lekota.

Vědecké objevy roku

Za objev roku 2008 vyhlásil časopis Science nalezení způsobu, jak „přeprogramovat“ buňky lidí trpících určitými chorobami – tedy průlom v oblasti, jež aspirovala na objev roku již loni a v níž dochází k bouřlivému vývoji. Badatelům se letos podařilo změnit v laboratoři kožní buňky dvaaosmdesátileté ženy trpící amyotrofickou laterální sklerózou, degenerativním onemocněním nervové soustavy, na buňky nervové. Objev vědcům umožní studovat genetické příčiny nemoci. Jiný tým pak dokázal něco podobného u deseti dalších onemocnění včetně Parkinsonovy choroby, určitého typu cukrovky či Downova syndromu. Získáváme tím způsob, jak studovat zmíněné nemoci bez používání buněk z lidských embryí, což je výzkumný směr, s nímž někteří lidé nesouhlasí. V budoucnu by „programování“ buněk mohlo sloužit i k léčbě, je to však zatím poměrně vzdálený cíl.

K dalším důležitým průlomům roku 2008 časopis Science zařadil první fotografie planet u jiných hvězd (více na str. 88), pokroky v mapování rakovinotvorných genů, objev nové kategorie supravodivých látek, které si uchovávají supravodivé vlastnosti až do teploty zhruba 55 stupňů nad absolutní nulou, nalezení nových druhů katalyzátorů využitelných v oblasti alternativní energetiky a další objevy.

„Fenoménem roku“ americký časopis vyhlásil ambiciózní projekty evropské vědy, jimž dominuje příběh obřího urychlovače, který byl letos uveden do provozu ve výzkumném evropském středisku CERN. Za „malér“ roku časopis označil dopad, jaký bude mít světová hospodářská krize na vědecký výzkum.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte