České miliardy pro ruské špiony

Finanční krize už drtí automobilky a co nevidět vtrhne k nám domů.

Inspirativní příklad, jak čelit světové finanční krizi, nabídl bývalý šéf švýcarské banky UBS Peter Wuffli.

Pro ČSSD je hlavním rizikem posun doleva, způsobený posílením levicového křídla ve straně preferujícího spolupráci s KSČM před možnou spoluprací s ODS.

V úterý 18. listopadu bude vyhlášen vítěz 7. ročníku soutěže Česká hlava 2008, projektu na podporu vědecké a technické inteligence.

Podle znění naší ústavy nemůže být prezident republiky odvolán: není totiž politicky odpovědný za to, co dělá nebo nedělá.

Jste stejného názoru, že ČSSD potřebuje novou krev? Cítíte ve smýšlení mladé generace levicovější názory? Jak se díváte na možnost spojení s KSČM?

Ve Spojených státech vládne jenom jedna vláda a jeden prezident. Zdá se to být samozřejmé, ale Barack Obama musel tuto pravdu opakovat několikrát, poprvé hned na první tiskové konferenci po svém zvolení.

Ani po čtyřhodinovém vyjednávání se zástupci vládních stran neprosadil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek čtyři reformní zdravotnické zákony.

Minulý týden přijel do Moldavska prosazovat svou novou iniciativu ruský premiér Vladimir Putin. Rusko sice nezávislost Podněstří neuznává, ale chce na jeho území ponechat svá vojska. To je podmínka, kterou všichni ostatní odmítají.

Na východě Konga se odehrává pokračování čtrnáct let staré genocidy ve Rwandě a válčí se zde o kontrolu nad jednou z na suroviny nejbohatších oblastí světa.

Podle předpovědi OECD spadnou příští rok do recese USA, Japonsko i eurozóna. Pro Evropu je to výzva.

Francouzi si nejsou dvakrát jistí, jestli bude Česko dobrý předseda EU. S logem českého předsednictví je to mnohem jednodušší. Je dobré, je lepší než mnoha jiných zemí a je stoprocentně lepší než to francouzské.

Za poslední léta jsme si zvykli na utěšený hospodářský růst a dobrou náladu, odborníci však věští změnu – z předpokládaného růstu HDP o šest procent letos klesneme na hubená dvě procenta. To by znamenalo konec viditelného bohatnutí a rychlé proměny v rozvinutou západní zemi. Po krátkém večírku tak zjevně přichází docela šedivý všední den. Je načase si říct, co s tím uděláme. Část politiků má ovšem jiný hit – odmítnutí Lisabonské smlouvy.

Až budeme chtít jednou vědět, jak to vypadalo, když se komunisti vrátili k moci, tak tady je odpověď: docela banálně.

Trianon dodnes funguje jako kouzelné slůvko: stačí ho vyslovit a dvěma národům se ježí chlupy po těle.

Troufám si tvrdit, že oním nejsvětějším zájmem Ruské federace a prezidenta Medveděva, jakož i premiéra Putina, není nic méně nebezpečného než obnova ruského politického, vojenského a hospodářského vlivu všude tam, kde se jej – zaplať Bůh – podařilo neutralizovat po pádu sovětského impéria.

Prostě to jako lidstvo neumíme jinak. Rosteme skrze poklesy a krize. Neumíme hladce růst, učíme se skrze chyby, ke každému kopci patří údolí.

Po bezmála půlstoletém panování komunistického práva schválila sněmovna nový trestní zákoník. Do země přijel svatý Martin. Pietními akcemi po celém kontinentu si Evropa připomněla, že uplynulo 90 let od konce první světové války. V České Lípě se zřítil opravovaný supermarket. Kroměřížští hasiči vytáhli a zachránili poníka spadlého do jímky v Břestu.

Co chystéme do příštích čísel

Být starý tady stále znamená past. A přitom jsme čekali něco jiného: už skoro dva roky platí nový zákon o sociálních službách.

V současném poprasku kolem ČEZ se hraje především o to, zda tady mocná polostátní firma může při prosazování svých zájmů brát právo do svých rukou.

Poslední iniciativě prohlašující české komunisty za protiústavní a volající po jejich zákazu téměř nikdo nevěnoval pozornost. Takových už tu přece bylo a nic se nedělo. Jenže v našem případě máme vážné podezření, že skutečně hoří, už dlouho, jen není jasné, jestli je dost vody k hašení a jestli nad tím hasiči už dávno nemávli rukou a taky, jestli už plameny nespolkly příliš mnoho, aby je šlo uhasit.

Po letech zaklínání, že je to „vyloučeno“, se český stát podle informací Respektu v těchto dnech dohodl se švýcarskou firmou SPB Consorcium a uznal oprávněnost její osmdesátimiliardové pohledávky po zkrachovalé Investiční a poštovní bance. Dost velký šok pro daňového poplatníka. I když zaplatíme jen část z požadované sumy, bude to pořád ranec peněz.

Jsme v Zahradě u smrku v Králově Poli, kterou Brňané s pýchou označují jako první veřejnou zahradu v České republice.

O tom, že světem cloumá finanční krize, nelze pochybovat. Pozoruhodné však je, co všechno se na ni svádí. I v normálních dobách dochází občas k tomu, že zkrachuje nějaký velký podnik.

Stačilo několik krutých měsíců a vyhlídky světové ekonomiky se pozoruhodně rychle zhoršily. Vypadalo to, že bohaté země čeká mírná recese, která se dá jakžtakž zvládnout; teď se však rýsuje mnohem hlubší propad.

Českou ekonomiku čeká velké zpomalení růstu. Všimli si toho už analytici i politici. Zdá se být zatím nepravděpodobné, že se dočkáme skutečné recese, ale pokles prosperity pocítí většina z nás už poměrně brzy.

Minulý týden přišlo na trh Svatomartinské víno, a začíná nová sezona. Korku v ní ale bude zase o něco méně.

Na internetových stránkách www.geocaching.com se sdružují všichni zájemci o sport geocaching. V Česku jich je podle internetové encyklopedie geocachingu už 20 tisíc.

Noví lidé na radnicích horských městeček se pomalu začínají bavit se šéfy z Krkonošského národního parku i místními obyvateli o tom, kam by se měl vlastně vývoj ubírat. A jejich rozhovory naznačují razantní obrat k lepšímu.

Jeden člověk měl potíže se zažíváním, a protože měl toaletu na pavlači, měl od ní dva klíče zavěšené na různých místech, aby se tam dostal vždy bezpečně a včas.

Ani nestihnu dosednout a je tu slečna nebo paní průvodčí, doprovázená „zácvikem“. „Dobrý den, kontrola jízdenek.“
Suverénně sahám do přední části batohu pro zlatou kartu, tedy předplacenou roční síťovou jízdenku, na kterou mohu jezdit kam chci, kdy chci a vlastně i kde chci. Kouzelná karta ale není.

Den, kdy se ekonom Nico Roozen a misionář Frans van der Hoff poprvé potkali na vlakovém nádraží v Utrechtu, by rolníci ze zemí třetího světa klidně mohli slavit jako svůj svátek. Tehdy v polovině 80. let oba muže spojil zájem o spravedlivý globální obchod.

Policejní zákrok na fotbalovém zápase v Dunajské Stredě přišel pro extremisty na slovenské i maďarské straně jako mana z nebe. Teď hrozí, že se konflikt bude dále vyhrocovat, interně i externě.

Rakousko nepochopíte, když se budete fixovat na nějaké jednotlivé fenomény nebo symptomy. Musíte vidět celek, a celek je opakem jednotlivého.

Pro kožatky bývá v Irsku potravy dostatek, ale zatím tu nebyl nikdo, kdo by se sledováním těchto nejhlouběji se potápějících plazů, řazených mezi druhy kriticky ohrožené vyhynutím, systematicky zabýval.

V sobotu 8. listopadu večer uváděla jedna z českých televizí film K-19: Stroj na smrt, vyprávějící o havárii sovětské jaderné ponorky, která si v roce 1961 vyžádala životy nejméně 27 námořníků. Diváci v tu chvíli netušili, že necelých devět hodin před začátkem filmu došlo nedaleko Vladivostoku k jinému neštěstí na palubě ponorky a počet obětí nebyl o mnoho nižší.

Jaké to je vyrůstat na hradě? Podobně položená otázka v Česku, jež přišlo o svou šlechtu již před dávnými lety, na první pohled nemá smysl. Při setkání s básníkem a prozaikem Markem Šindelkou (1984) se však neodbytně vnucuje. Díky svým rodičům kastelánům (především matce, otec mu záhy zemřel) prožil dětství a dospívání na hradech Svojanov a Křivoklát.

Komiks Alois Nebel

Tuto adaptaci Shakespearova Macbetha jen tak z hlavy nevyženete. Japonský klasik Akira Kurosawa přemístil děj jedné z nejznámějších her anglického barda do středověkého Japonska. Krvavý trůn (1957) je jedním z šesti režisérových snímků, které do konce roku obohatí nedělní filmovou nabídku našich televizí.

Zajímavé výstavy

A. M. 180 uvádí další z výrazných songwriterů, kteří z undergroundu míří čím dál jasněji k věhlasu. Energický a skeptický oregonský band Willa Sheffa o svém vzestupu na novém albu The Stand In´s přímo zpívá: život se přece v tolika ohledech podobá bídě rockové show.

Praha a Brno občas rezonují stejnou nutkavou potřebou. Před třemi lety se v obou městech zformovala nová generace hudebních organizátorů nespokojená se zdejší izolací od čerstvých událostí klubů a festivalů ve světě.

Moji ctitelé mi rozumějí. Ta slova stojí v úvodu jednoho z nespočetných návodů events, happeningů, manifestů a scénářů Eugena Brikciuse (1942), jehož celoživotní tvorbu představuje obsáhlá výstava v pražské Galerii Smečky.

Říct o někom, že je inspirativní osobností, často neznamená nic jiného, než že se rád nechává obdivovat. Je to i případ Václava Havla?

V Dagu Solstadovi (1941) přichází na český knižní trh autor, jehož biografie je vzorem píšícího západního intelektuála druhé poloviny 20. století.

Když se fotograf Robert Vano (1948) začal počátkem devadesátých let objevovat v Praze (mimo jiné se pohyboval v prostředí agentury Radost a časopisu Post), občas se zmínil o knize, v níž prý popíše zážitky z „velkého“ světa.

Knižní novinky

Nejnovější, právě vyšlá sbírka básní Bohumily Grögerové (1921), nazvaná prostě Rukopis, je o zápasu s temnotami.

V Polsku vyšlo po revoluci na tři sta překladů českých knih. O naši literaturu mají v téhle zemi docela velký zájem, pořád ale překládají více děl římských klasiků než knih našich současných autorů.

Z čeho vyrůstá mentalita evropských společenství? Proč se mezi Poláky projevuje více fanfarónství, ale i odvahy a starosti o jazyk a proč Maďaři rozhazují více než Češi? O tom všem hovoří Miroslav Hroch, jeden z nejvýznamnějších českých odborníků na problematiku evropských národních hnutí a nacionalismu 18. a 19. století.