Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Krátce

Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Je to téměř zapomenutá kauza. Tehdejší ministr Jan Kavan musel pracně vysvětlovat svůj podpis na nevýhodném pronájmu hotelu Český dům v Moskvě, spravovaného jeho resortem.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Český dům znovu k soudu - Autor: ČTK, www.ctk.cz • Autor: ČTK
Fotografie: Český dům znovu k soudu - Autor: ČTK, www.ctk.cz • Autor: ČTK

Český dům znovu k soudu

Je to téměř zapomenutá kauza. Tehdejší ministr Jan Kavan musel pracně vysvětlovat svůj podpis na nevýhodném pronájmu hotelu Český dům v Moskvě, spravovaného jeho resortem. Kavan se tehdy zachránil, chybu za prošustrované miliony na sebe vzal jeho podřízený Karel Srba. Pak proběhlo klasické české kolečko. Vyšetřování, obvinění Srby a dalších dvou lidí, soud, vrácení k došetření, další soud a nakonec osvobozující rozsudek. Ten byl vynesen loni – po šesti letech. Uplynulo dalších deset měsíců, kdy zkoumal spis Vrchní soud v Praze. Na světě je další „verdikt“ – nižší soud se bude muset zabývat případem znovu. Karel Srba byl mezitím odsouzen k dvanácti letům vězení za přípravu vraždy.

Rada ČT opět kompletní

Po několika měsících otálení poslanci zvolili pět nových členů Rady České televize. Kontrolní orgán veřejnoprávního média je tak opět kompletní. I když i tentokrát se zákonodárci rozhodovali podle předem uzavřené politické dohody, nedopadl jejich výběr tak špatně. Delegáti totiž nejmenovali ty vůči sobě nejvíc servilní kandidáty, jako bývalou místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Jitku Kupčovou nebo komunistického cenzora a pozdějšího poslance Miloslava Kučeru. Naopak zvolili někdejšího předsedu Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho nebo amerikanistu Josefa Jařaba, jejichž jména jsou jistou zárukou, že budou televizi bránit před zásahy politiků do jejího vysílání. Dalšími radními se pak stali mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Dana Makrlíková, lékař Jiří Presl a bývalý radní Radek Mezulánik.

Antikuřácký zákon se odkládá

Rušno bylo minulý týden v Poslanecké sněmovně. Ve středu se s napětím čekalo, jestli poslanci najdou odvahu zakázat kouření v restauracích, či přísný zákon smetou ze stolu. Nestalo se ani jedno – sněmovna souhlasila s návrhem komunistického šéfa Vojtěcha Filipa, aby se hlasování ještě odložilo. Poslanci snad rozhodnou v dubnu.

K zemím Evropské unie jsme se naopak konečně připojili schválením antidiskriminačního zákona. Česko totiž zůstalo poslední zemí sedmadvacítky bez takového zákona a stále mu za to hrozí sankce. Diskriminace je podle zákona trestný čin, všichni by měli mít rovný přístup ke vzdělání, práci či zdravotnické péči bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství či světový názor.

Do sněmovny konečně dorazila Lisabonská smlouva. Nástupnický text zkrachovalé euroústavy už byl schválen v pěti zemích EU (Maďarsko, Slovinsko, Malta, Francie a Rumunsko), kdy o něm budou hlasovat čeští zákonodárci, není jasné. Komunisté sice neuspěli s návrhem odložit hlasování o smlouvě na neurčito, přes-to se rozhodnutí čeká až na podzim – ODS totiž plánuje poslat smlouvu k posouzení Ústavnímu soudu.

Mladí komunisté o krok blíže k zániku

Městský soud v Praze potvrdil rozhodnutí ministerstva vnitra zakázat Komunistický svaz mládeže. Vnitro rudý dorost zakázalo na podzim 2006 kvůli pasážím z programu – zejména kvůli výzvám ke znárodňování. Komsomolci, jak si členové organizace říkají, ovšem nerušeně působili dál – rozhodnutí ministerstva totiž okamžitě napadli u soudu a podle zákona do doby, než soudy definitivně rozhodnou, i zakázané spolky mohou pokračovat v činnosti. Sdružení, mezi jehož poslední počiny patří třeba speciální internetové stránky oslavující šedesáté výročí „dočasného vítězství pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí“, chce ještě podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Zablokovaná dálnice

Nečekaně zimní počasí ochromilo na prahu jara nejvytíženější českou dálnici D 1. Se sněhovou bouří se nevyrovnali řidiči v úseku dálnice procházejícím Vysočinou a skončilo to hromadnou nehodou, v níž se podle odhadů srazilo asi 120 aut. Další stovky aut a zhruba dvacet tisíc lidí pak uvízly v kolonách, které se utvořily za místem nehody. Třicet lidí bylo zraněno, šest z toho těžce.

O mimořádném rozsahu nehody svědčí i čísla o záchranných silách – nasazeno bylo 150 zdravotníků, policistů a hasičů. Zasáhnout byla připravena i armáda. Důvody havárie nejsou v českém kontextu nijak překvapující. „Řidiči nepřizpůsobovali rychlost stavu na vozovce a často ani nedodržovali bezpečnou vzdálenost. K mnohým nehodám došlo také proto, že řidiči sledovali, co se děje v protilehlém pruhu, a nesoustředili se na vlastní jízdu,“ řekla mluvčí jihočeské policie Jana Šípková.

Kaczyńští útočí

Bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński pohrozil, že jeho strana odmítne v parlamentu ratifikovat tzv. Lisabonskou smlouvu, která nahradila v referendech odmítnutou evropskou ústavu. Hlavním důvodem je obava, aby dokument neotevřel cestu k legalizaci sňatků homosexuálů a aby neohrozil majetková práva Poláků na území, které Polsko po 2. světové válce získalo od Německa. Postoj podpořil i prezident Lech Kaczyński ve zvláštním televizním projevu přerušovaném záběry líbajících se mužů a předválečné mapy Evropy, na níž je Německo zobrazeno na území, které dnes připadá Polsku.

Současný premiér Donald Tusk potom oznámil, že za daných okolností bude nutné ratifikovat smlouvu prostřednictvím referenda. Smlouvu za Polsko vyjednala loni vláda Jarosława Kaczyńského, který se se svou stranou Právo a spravedlnost ocitl po prohraných volbách v opozici.

Evropa on-line

Osm evropských zemí předstihlo díky otevřené konkurenci na telekomunikačním trhu USA a Japonsko v počtu smluv uzavřených na vysokorychlostní internetové připojení domácností. Podle zprávy Evropské komise vzrostl počet domácností s rychlým internetovým připojením v zemích EU v loňském roce o 19 milionů, což představuje více než 50 tisíc nových přípojek denně. Komise předpokládá, že růst bude i nadále pokračovat, pokud se podaří otevření trhu prosadit i v zemích, kde dosud dominuje státní monopol.

Osm nejúspěšnějších zemí zahrnuje Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Velkou Británii, Belgii, Lucembursko, Francii a Německo. Nejméně vysokorychlostních přípojek mají Bulharsko, Polsko a Slovensko. Česká republika je mezi dvaceti sedmi zeměmi devatenáctá se 14,6% domácností disponujících vysokorychlostním internetem.

Kubánské nákupy

Kuba začala uskutečňovat drobné změny k lepšímu. Minulý týden byl oficiálně povolen prodej počítačů, DVD přehrávačů a elektrospotřebičů. Zemědělci budou také smět ve speciálních obchodech (a nikoliv přímo od státu) nakupovat hnojiva, semena a nářadí. Mimoto se začaly mezi rodiny zemědělců rozdávat menší parcely půdy, jež dosud ležela ladem. Vláda dokonce uvažuje o zrušení zákazu, podle kterého se Kubánci nesmějí ubytovávat v hotelech určených dnes výhradně pro turisty z ciziny.

Prodej počítačů a elektroniky se však týká pouhých 38% Kubánců, kteří mají přístup k tzv. „směnitelným pesos“, jež je možné vyměnit za dolary nebo eura, tedy měně, jež je 24krát silnější než obyčejné kubánské peso, v němž se vyplácejí mzdy. Ostatní obyvatelé, kteří nemají příbuzné na Miami nebo v Evropě a musí vystačit s kubánskou měnou, si zřejmě nové možnosti nákupů ani ubytování v hotelech nebudou moci dovolit.

Sarkozyho prohra

Volby do místních zastupitelstev ve Francii vyhrála levice (49 % odevzdaných hlasů). Nejde však o zdrcující porážku pravice (47,5 % hlasů), kterou v průběhu kampaně slibovali opoziční lídři jako jasný signál veřejnosti odmítající politiku vlády prezidenta Sarkozyho. Navíc neúčast voličů (36 %) byla nejvyšší od roku 1959.

Na druhou stranu vyjma Marseille a Le Havru pravice ztratila kontrolu nad všemi velkými francouzskými městy. Opětné zvolení socialisty Bertranda Delanoëho za starostu Paříže a znovuzískání Štrasburku tuto tendenci potvrdilo.

Po posledních volbách tak ve Francii existují dva mocenské póly. Od roku 2004 na úrovni departementální i regionální, nyní rovněž municipální, ovládá lokální politiku levice. Pravici naopak zůstává parlamentní a senátní většina nutná k přijetí celostátních reforem, pro které se Francouzi vyslovili loni v době prezidentských i parlamentních voleb.

Respekt

I když jako šéf resortu, pod který spadá i sport, dostal oficiální pozvání, na olympiádu do Číny nepojede. „Nechci přispět k legitimizaci praktik, s nimiž bytostně nesouhlasím,“ prohlásil ministr školství Ondřej Liška (zelení) v reakci na politiku Číny vůči okupovanému Tibetu. Účast na sportovních hrách v Pekingu odmítl i pražský primátor Pavel Bém (ODS). Politiku Číny v Tibetu označil za „genocidu a kulturní likvidaci“. Mezi českými politiky zastávají oba pánové vůči Číně okupující Tibet nejjednoznačnější pozice.

Despekt

Klub českých skeptiků naděloval své ceny Bludný balvan za „pavědu“ a už podruhé ocenil psychiatra Stanislava Grofa. Spolek, jenž ve jménu boje proti iracionalitě pronásleduje také alternativní medicínu nebo waldorfské školství, si vzal tentokrát na mušku Grofovu techniku holotropního dýchání. Není divu, že metoda, využívaná pro psychoterapii a osobnostní rozvoj, pány ze Sisyfa, jimž dodává lesku známý astronom Jiří Grygar, děsí. Kdo se ponoří do tajemného světa vlastního nitra, jen těžko zůstane zapšklým českým skeptikem.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 13/2008 pod titulkem Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu