Biograf pana Ponrepa

RESPEKT 38/07

Lepší fotografie

K obsahu jmenovaného článku nemám žádnou výhradu. K textu je ale připojena fotografie domu U Modré štiky, který v Karlově ulici stál do roku1903, kdy byl zbořen a na jeho místě byl postaven nový dům U Modré Štiky – dosud stojící –, kde bylo zmíněné kino. Rozhodně by bylo lépe doprovodit článek Terezy Brdečkové fotografií nového domu.

Jiří Jindra

Příliš mnoho práce

RESPEKT 38/07

Někdo to musí vyrobit

O potřebách českého trhu není možné uvažovat bez souvislostí k trhu světovému – doba, kdy prostý dělník byl králem v izolovaných nacionálních státech, které si vše vyrobí samy, skončila ve 20. století. A doba, kdy všichni lidé budou dělat jen to, co je baví, ještě nenastala. Žádný stát, ani skanzeny, jako jsou Severní Korea a Kuba, se nedokážou zcela izolovat od světa a ignorovat jeho pravidla.

Pokud chceme auta, pračky a televize, někdo je musí vyrobit. Když ne my, pak Indové a Číňané, kteří to umí možná o něco hůře, zato o hodně levněji. Západní Evropa díky vysokému podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí obsazuje sektor služeb, svět úředníků a bankéřů. K nám se obrací s výrobou, protože jsme relativně blízko. Pokud nechceme být montážním a servisním střediskem a zároveň se nám nedostává zkušených specialistů, co jiného máme na výběr?

Je nepříjemnou pravdou, že deset milionů našich občanů má přesně takovou váhu při rozhodování o rozložení pracovní síly šesti miliard osob naší planety, kolik jí poměrně přísluší: 0,17 %. Proto, pokud chceme možnost volby zaměstnání, musíme být ve svém oboru mezi nejlepšími na světě. A toho lze dosáhnout jen v oborech, kde už dobří jsme.

Pro změnu současného stavu můžeme hodně udělat – investovat do vzdělání, výzkumu a osvěty mezi lidmi. Žádný záplatovací sociální program toto dlouhodobě nevyřeší – kdo bude financovat omluvenky těm, „kteří si svou budoucnost představují jinak“? Bohužel nelze ani zadržet ty, kteří tu na školách vyrostou, ale odejdou za vyšším platem jinam. Pokud se bude Evropa dál sjednocovat, peníze do nich vložené se nám dříve nebo později vrátí.

Autor zmiňuje potřebu vzájemného vyjednávání mezi firmami a občany. Chtěl bych na závěr poznamenat, že občané jsou dlouhodobě méně přizpůsobiví než firmy. Jsme vázaní rodinou, přáteli, hypotékou i dosaženým vzděláním na jedno místo. Ani mě nebaví stěhovat se a učit se novým věcem. Pokud chci žít lépe, nezbývá mi nic jiného. Právě se učím německy.

Jan Lička, (zaměstnán v automobilovém průmyslu)

Zpátky ke kořenům

RESPEKT 35/07

Touha technařů

Já osobně smysl různých technoparty příliš nechápu. Jednak mi nic neříká techno samotné (jestli se to tedy dá označovat za hudbu), což je asi můj problém, ale hlavně nechápu, když jsou u nás každý den stovky různých technoakcí (hlavně v klubech, ale i jinde), proč mají technaři takovou touhu dělat ještě technoparty „ilegální“ – mají z toho snad nějaké vzrušení? A proč je všechno kolem této subkultury tak anonymní a laikovi nesrozumitelné (různé „ezoterní“ anglicismy na plakátech apod.)? A jak je to s nezbytností tanečních drog při poslechu techna? Asi by vše stálo za podrobnější rozbor.

Vladimír Milevský


Vaše dopisy čekáme na dopisy@respekt.cz.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte