Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Komentáře

Padlý anděl

Spiritistickou seanci připomínalo chvílemi letošní předávání hudebních Andělů.

Spiritistickou seanci připomínalo chvílemi letošní předávání hudebních Andělů. Na pódiu se zhmotňovaly přízraky zástupců dávno mrtvých hudebních stylů v podobě duetu Ládi Křížka a Doro Pesch nebo účasti bubeníka britské artrockové legendy Yes Alana Whitea.

Ale vrcholem bylo vzývání Karla Svobody v podobě jeho posmrtného uvedení do Síně slávy v přítomnosti znepřátelených pozůstalých. Nekonečný telenovelový příběh o pozadí smrti jevanského skladatele už dávno překročil všechny hranice dobrého vkusu, a kdo se populisticky veze na jeho vlně, musí počítat s tím, že si zamaže ruce od špíny. A nemůže se divit, že mají jeho ceny na rozdíl od filmového Českého lva tak malé renomé u lidí z branže. Petr Vachler by se k ničemu podobnému nesnížil.

Věrohodnost je křehká věc a vybudovat image seriózní výroční oslavy hudby se Petru Šiškovi z pořádající agentury Petarda nepodařilo i kvůli podobným lapsům. Žánrové ceny pod patronací uznávaných osobností mají slušnou úroveň a chtělo by to pouze dát jim větší prostor v rámci slavnostního přímého přenosu. Vystoupení Lucie Bílé s romskou skupinou Guločar nabídlo po vzoru americké Grammy osvěžující fúzi různých stylů. Ale pachuť šmíry byla i letos silnější.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte