Hnědý příběh dívky Diány
Dne 15. října měla Budapešť zažít nebývalou demonstraci. Na 60. výročí nacistického puče, kdy hnutí šípových křížů Ference Szálasiho uchopilo s německou pomocí moc a zavedlo hrůzovládu, sešikovala desítku svých stoupenců šestadvacetiletá Diána Bácsfiová, jež se prohlásila za přímou dědičku maďarských nacistů. Tak otevřený „coming out“ je v Evropě výjimkou. A i když neonacisté nakonec nemašírovali, ukázalo se, jak úřady i politici mohou projevit neschopnost a média naopak mají vystaráno.
Skupina maďarské budoucnosti Diány Bácsfiové se hlásí k hungarismu, „maďarské praxi národního socialismu“ a k dědictví Szálasiho, jenž se plně podřídil německým válečným cílům a jen z nedostatku času nedokončil holocaust maďarských Židů – v roce 1946 byl popraven. Upozornila na sebe koncem srpna, když začala na jedné z nejrušnějších ulic Budapešti vylepovat své mobilizační plakáty. Opravdový poprask však nastal až po oznámení zmíněné demonstrace.
My, původní rasa
Bácsfiová je studentkou budapešťské univerzity a pochází ze spořádané rodiny. Její otec dokonce pracoval do roku 2000 u tajné služby, pak byl prý kvůli aktivitám své dcery přesunut na ministerstvo vnitra. Podle její matky úřednice měli hungaristy nechat, „aby uskutečnili svou malou akci, a nedělat z toho politikum“. Média prý podávají falešný obraz její dcerky, jež by nebyla schopna…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
