Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
v13.gif

2004/13

Koupit vydání
v12.gif Vydání 14.–21. 3. 2004 v14.gif Vydání 27. 3. – 3. 4. 2004
Editorial
Editorial Tomáš Němeček
Komentáře
Quaoar, Sedna a co dál Josef Greš Bezpečí neruší svobodu Jaroslav Spurný Rande s nepřítelem Adam Drda Na pražském Václavském náměstí se při demonstraci solidarity s kubánskými politickými vězni nechalo na hodinu v pruhovaném mundúru zavřít do klece i několik politiků včetně vicepremiéra Petra Mareše nebo předsedy Senátu Petra Pitharta. Nic proti tomu, je to samozřejmě správné: domácím disidentům před lety taky pomáhalo, jestliže dal někdo ve svobodném světě najevo, že na ně pamatuje. A když ve středu Castrův ministr zahraničí na zasedání Komise OSN pro lidská práva označil Českou republiku za „opovrženíhodného lokaje USA“, reakce šéfa české diplomacie Cyrila Svobody se zdála přímo příkladná: ČR má s totalitním režimem své zkušenosti a lidská práva jsou a budou jednou z priorit české zahraniční politiky. Pěkně se to pozoruje, poslouchá i čte, ale když to člověk konfrontuje s dalšími fakty, česká politika vůči diktaturám z toho vychází zatím spíš jako tápavá a nekonzistentní. Cyril Svoboda se mýlí, neboť lidská práva pro ni prioritu nepředstavují – aspoň pokud se dnes za „prioritu“ neoznačuje něco, na co lze rychle zapomenout, jestliže by to bylo v kolizi s mnoha jinými „prioritami“. Jak znemožnit poslední instanci Tomáš Němeček Ve hvězdách Petr Cífka Než nás teror zničí Teodor Marjanovič Jsou dva způsoby, jak čelit existenční hrozbě. Vzepřít se a bojovat. Nebo ustupovat a smlouvat v naději, že hrozba pomine. Dějiny učí, že druhá varianta, které se už takřka sedmdesát let po anglicku říká „appeasement“, je méně úspěšná, ne-li rovnou sebevražedná. Přesto se v Evropě těší oblibě. Ani obludný teroristický útok v Madridu na tom nic nezměnil. „Je zřejmé, že použití násilí není odpovědí na otázku, jak vyřešit konflikt s teroristy,“ prohlásil minulý týden šéf Evropské komise Romano Prodi. Říkat, že to je omyl, už nestačí. Na diskuse o bláhovosti dialogu s teroristy – coby alternativě silového postupu – není čas. Evropa potřebuje Winstona Churchilla, který by námitky smetl ze stolu rázným: „Nikdy se nevzdáme.“ Ale běda, takový člověk tu není. Evropa svou odevzdaností připomíná starodávné sochy v afghánském Bamjánu, zničené před třemi lety tálibánskými radikály, protože prý nebyly v souladu s islámskou tradicí.
Scéna
Televize Jaroslav Pašmik Divadlo Jaroslav Pašmik Výstavy Jaroslav Pašmik Hudba Jaroslav Pašmik CO SE DĚJE ve světě Petr Šourek TIP Jaroslav Pašmik
Minulý týden
Minulý týden Ivan Lamper
Dopisy
Dopisy Respekt
Diskuse
Šíleně pomalá revoluce Jan Jařab
Civilizace
Výletníci z Říše středu Lubomír Smatana Kaleidoskop Petr Koubský Ryba nad zlato Jaroslav Petr Kožich z pandy nebo pečeni z vzácné antilopy bongo by si asi dopřál s čistým svědomím jen málokdo. Přesto dnes a denně hodujeme na tvorech bezprostředně čelících úplnému vyhubení. Jsou jimi mořští živočichové. A zdaleka nejde jen o velryby, o jejichž fatálním ohrožení se hojně píše. Velmi naléhavě se to týká i zcela „obyčejných“ ryb. Kupříkladu Britové zkonzumují ročně neuvěřitelných 136 milionů porcí tresky. To je však jen příslovečná kapka v moři. Masa úlovků, které rybáři tahají z oceánu v sítích a na háčcích udic, letí v posledních desetiletích strmě vzhůru. V roce 1960 zkonzumovalo lidstvo 27 milionů tun mořských ryb. V roce 1996 vystoupal roční úlovek už na 91 milionů tun a za pouhých šest let by měla celosvětová spotřeba mořských ryb dosáhnout neuvěřitelných 120 milionů tun. Otázka ovšem je, zda opravdu dosáhne. Divoké tempo, jímž jsou oceány bez ustání drancovány, totiž může způsobit, že dosud plné sítě velmi rychle splasknou.
Rozhovor
Neznám jiné takové zemětřesení Tomáš Němeček Pavel Bém se narodil roku 1963 v Praze. Po studiu na Lékařské fakultě UK, kde postgraduálně získal diplomy v oboru psychiatrie a prevence drogově závislých, pracoval v psychiatrické léčebně v Kosmonosích a na Psychiatrické klinice FVL UK v Praze. Po roce 1990 působil jako šéf Centra pro drogově závislé ve fakultní nemocnici, Kontaktního centra pro drogově závislé v Praze a vládní Mezirezortní protidrogové komise. V roce 1998 se stal starostou Městské části Praha 6 za ODS, v roce 2002 byl zvolen primátorem hlavního města Prahy. P. Bém je ženatý, má dvě děti.
Téma
Strašidelní zachránci z Ukrajiny Marek Švehla Co dává kouzlo ulicím měst, jako je Londýn, Berlín nebo Amsterodam? Barevnost a rozmanitost lidí, kteří v nich žijí. Logikou svého evropského pohybu jde stejným směrem i Česko – ale ztuha. Obavy z cizinců, z přistěhovalců, tady stále ještě vítězí nad ekonomickými a demografickými věštbami o stárnoucí, nepružné a nedostatkem nápadů i pracovní síly trpící společnosti. Přitom českým zemím dnes vůbec nehrozí invaze těch opravdu „cizích“. O život tady mají opravdový zájem vlastně jen zdejším usedlíkům velmi podobní lidé z Ukrajiny. Problém ovšem je, že nepřicházejí jako rovnocenná pracovní síla s jasně danými šancemi na případné usazení, ale vstupují do podivného pololegálního světa, o němž Češi mnoho nevědí a kterého se přitom podvědomě bojí.
Zahraničí
Svět kolem Tereza Nosálková Kdo je v Indonésii terčem Jeremy Hurewitz Chirakův rudý kabát Kateřina Šafaříková Společné manévry ve Žlutém moři podniklo minulé úterý – čtyři dny před prezidentskými volbami na Tchaj-wanu a současným referendem o tom, jak se bránit balistickým raketám na čínské pevnině namířeným proti ostrovu – sedm set francouzských a čínských mariňáků. Vyzkoušeli si záchranu tonoucích, vzájemnou komunikaci a cvičení vyvrcholilo přistáním francouzských helikoptér na čínském bitevníku Harbin, respektive čínských na francouzské fregatě Latouche-Tréville. Demokratická abeceda Tomáš Vlach Kreml rutinovaně zvítězil Josef Pazderka Nevěříme vám Markéta Pilátová, Jiří Sobota Vítěz stojí před mlčícím davem. Po chvíli pozvedá zrak a tísnivá minuta ticha za oběti teroru končí. „Děkuji.“ Ve vzduchu zavíří červené vlaječky a zaplněná madridská třída Ferraz propuká v ohlušující vítězný jásot. Socialista José Luis Rodríguez Zapatero právě zvítězil ve volbách, o jejichž výsledku rozhodly emoce rozjitřené krvavým teroristickým útokem na vlaky s lidmi směřujícími ráno do centra Madridu.
Ekonomika
Třikrát na okraj Tomáš Němeček Důl za babku Miroslav Zajíček Vyndejte své autorádio, prosím Petr Dudek Naftový král přelstil celníky Marek Pokorný V případu obřího celního podvodu za bezmála tři miliardy korun, který se provalil předloni v létě (Respekt č. 47/2002), vycházejí najevo čím dál znepokojivější zprávy. Jednou z nich je podivný postup celníků, kteří během vyšetřování obstavili majetek kdekomu – jen ne tomu, kdo z celé transakce profitoval, totiž firmě Bena. Proti ní zasáhli až loni na podzim, tedy s více než ročním zpožděním, kdy už dávno změnila vlastníky a zbavila se majetku. A další novinka: zakladatel Beny Milan Vomela už takto celníky jednou převezl – a vyvázl bez trestu.
Domov
Připomeňme si Petr Cífka Vyvlastnění po česku Eliška Bártová Náš herec v Pchjongjangu Ondřej Kundra Tajná nemocnice pro boj s rakovinou Hana Čápová O třetinu větší šance přežít. Nebo alespoň o třetinu delší zbytek života. Takové rozdíly mezi jednotlivými pracovišti, která zde léčí zhoubné nádory, zjistila Česká onkologická společnost. Údaje, které mají pro nemocné cenu zlata, jsou ale zatím tajné. „Když jsem byl před rokem zvolen, řekl jsem si, že musíme především vytěžit data,“ vzpomíná předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. Už od padesátých let totiž tuzemští doktoři posílají do Národního onkologického registru důležité údaje. Hlásí tam každého pacienta a průběh jeho nemoci – v jakém stadiu byl nádor objeven, jak pacienta léčili a jak se jeho stav vyvíjel. Zároveň je v registru uveden i konkrétní lékař a jeho pracoviště. Zatím se tyto údaje používaly jen pro informaci o tom, kolik lidí onemocní tím či oním v porovnání se světem, ale Jiří Vorlíček požádal statistiky na Masarykově univerzitě, aby z nich vytáhli také informaci o kvalitě jednotlivých pracovišť. Kdo kryl špiona Malatu Jaroslav Spurný Po čtrnáctiletém pochodu státními institucemi definitivně končí kariéra odhaleného agenta StB Františka Malaty. Manažer významných vládních projektů odchází z ministerstva průmyslu 31. března. Otázky, kdo vlastně a proč tohoto špiona s kontakty na KGB do státního soukolí dostal a pak jej tam léta držel na důležitých, leč zákonem nekontrolovaných postech, ale zůstávají. Malatova sága totiž připomíná politický thriller – v postkomunistických kulisách. Děti v začarovaném kruhu Hana Čápová
Kultura
Podivhuhodný život opata Sugera Adam Drda Středověk je pro průměrného Čecha synonymem temnoty, ubohosti a feudálního či církevního útlaku. Tuhle plochou představu do nás vkládalo bolševické školství, a ačkoli už ji asi nesdílí většina intelektuální obce, zakořenila velmi hluboko. A není to jen české specifikum. Děje-li se něco primitivního, hanebného či hrůzného, je to „jako ve středověku“ – tak se po celém světě dává najevo absurdní přesvědčení moderního člověka, že sekulární vědecká civilizace dalece přesahuje všechno, co bylo kdysi. Středověké křesťanství je v tomto převládajícím pojetí degradováno na pouhou ideologii, jíž je sice nutno přiznat politický i kulturní význam, ale především sloužila k ovládání a zastrašení nebohých mas. Nakladatelství Triáda vydalo nedávno knihu Skutky opata Sugera – rozsahem nevelký soubor textů, které ukazují vrcholný středověk v mnohem pravdivějším světle. Báječná léta pod Husákem Petr Třešňák Rekonstrukce, která bolí Přemysl Martínek Současná dánská kinematografie bývá spojována pouze se dvěma jmény autorů proslulého manifestu Dogma 95 – Larse von Triera a Thomase Vinterberga. Na loňském festivalu v Cannes se však představil zcela nový dánský tvůrce a rovnou získal Zlatou kameru za nejlepší debut. Film Rekonstrukce mladého režiséra Christoffera Boého se nyní objevil v české distribuci a není pochyb o tom, že je nejen výjimečným dílem, ale zároveň také důkazem aktuálního posunu v evropské kinematografii – posunu směrem k formálně precizním snímkům, jejichž obsah se zuby nehty vyhýbá aktuálním tématům a zabývá se spíše imaginárními kategoriemi, jako je láska. Prach na železné lady Kateřina Bartošová Mimochodem Viktor Šlajchrt
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte