Reklama
Předplatit
Respekt
komentáře
agenda
kontext
rozhovory
podcasty
Vyhledávání
2003/7 • RESPEKT 7/2003
Archiv
Koupit předplatné
Předplatit
Přihlásit
2003/7
7/2003, 9.–16. 2. 2003
Koupit vydání
Vydání
2.–9. 2. 2003
Vydání
16.–23. 2. 2003
Editorial
Editorial
Tomáš Němeček
Dopisy
Dopisy
Respekt
Minulý týden
Minulý týden
Ivan Lamper
Scéna
Scéna
Respekt
Kultura
Mimochodem
Viktor Šlajchrt
Polovina jazyků brzy vymře
Hana Ulmanová
Švýcarsko chce fakta
Radovan Holub
Maskovaná Lucie a jiná setkání
Adam Drda
Za morem mně ruža kvitla
Břetislav Rychlík
Babička je konečně on-line
Jaroslav Pašmik
Diskuse
Geniální demagog George W. Bush
Martin Pokorný
Civilizace
Až přijdou klony
Petr Koubský
Kaleidoskop
Lukáš Čermák
Vodík, prosím
Marek Fak
Rozhovory
Město bez blázna je nudné
Erik Tabery
Téma
My z ústavu
Eliška Bártová
Už půl roku žije Pavel Melichařík s ženou, kterou si vyvolil, jezdí sám do práce a z práce, kupuje si jídlo, co má rád, a pak ho doma jí – u svého stolu, na své židli. A pořád se té nudy všedního dne nemůže nabažit. Protože pro něj to je dobrodružství, které ve svých bezmála padesáti letech zažívá poprvé. Přitom nikdy nic neprovedl, nikdy nestál před soudem a neseděl ve vězení. Jenom měl prostě smůlu. Kdysi dávno na prahu dospělosti nad ním totiž znudění úředníci vynesli ortel: Zbavit svéprávnosti. Pro osmnáctiletého mládence to znamenalo cestu za mříže, odkud unikl až po neskutečných třech desítkách let. Brána se za Pavlem Melichaříkem (49) zavřela po smrti matky, když mu bylo devět. Macecha, kterou si otec po čase našel, se o něj nechtěla starat, a tak Pavla odložili do dětského domova. V osmnácti měl vykročit sám do života, ale nedostal šanci. „Nedokáže se soustředit, je značně neklidný, má velmi slabou složku intelektu,“ napsala mu v posudku vodňanská psycholožka Müllerová (křestní jméno dokumenty nezachovaly), pod kterou spadal jeho „rodný“ protivínský děcák. Na základě této zprávy putoval pan Melichařík v roce 1970 do ústavu pro mentálně postižené v Nových Zámcích u Olomouce. A tady jeho noví opatrovníci po čase vznesli návrh, aby byl kvůli „sníženému intelektu“ převeden mezi nesvéprávné. Olomoucký soud to bez potíží odsouhlasil. Panu Melichaříkovi zhasla naděje, že někdy uvidí své vězení zvenku. To mu bylo dvacet. Několikrát se sice pokoušel prodrat na svobodu, úřady ho ale vždycky stáhly zpět. Až loni se mu podařilo uniknout. Do Nových Zámků totiž přišel nový ředitel a ten mu pomohl. 38 391 jiných lidí žijících za zdmi pěti stovek zdejších ústavů pro mentálně postižené ale na svého osvoboditele teprve čeká.
Zahraničí
Z minulého týdne
Teodor Marjanovič
Slováci jdou do boje
Tomáš Němeček
Smích a slzy Íránu
Marek Švehla
Válku ne, ale co tedy vlastně?
Daniel Anýž
Další ryba v Haagu
Volby, nebo pakt s CDU
Barbara Tóth
Ekonomika
Třikrát na okraj
Marek Pokorný, Zbyněk Petráček, Tomáš Němeček
Alon ve vazbě
Tomáš Němeček
Zaplaťpánbůh za Indy
Marek Pokorný
Zpátky z oblaků
Martin Čihák
Domov
Připomeňme si
Erik Tabery, Jana Neumannová
Neutečeš, vrátíme tě
Jaroslav Spurný
Klec pro šéfa
Hana Čápová
Antikomunismus není mrtev
Erik Tabery
Byla to překvapivá informace. Uprostřed vyjednávání o budoucím prezidentovi prozradil místopředseda KSČM Jiří Dolejš v televizní diskusi, že kandidát Václav Klaus během návštěvy u komunistických poslanců označil antikomunismus v ODS za minulost. Přítomný expředseda občanských demokratů „svého, troufnu si říct, kolegu“ nedementoval. Naopak: v rozhlasové besedě o týden později šel ještě dál: „Prázdný, silácký antikomunismus jsem (i před rokem 1989) považoval za strašně lehkou, lacinou a prázdnou filozofii,“ prohlásil. Vzhledem k vlivu, který Klaus ve straně pořád má, to vzbudilo pozornost. Vždyť loni po listopadových volbách ODS vyhlásila antikomunismus za svůj oficiální ideový pilíř a koncem roku kvůli komunální koalici s KSČM rozpustila jednu ze svých organizací. Klausovy prezidentské námluvy ovšem nad tento odpor k rudým postavily otazník.
Svět kolem
Erik Tabery, Hana Čápová
Snílci jako on
Lucie Dorůžková
Nový žalář národů
Hana Čápová
Komentáře
Gott mit uns
Marek Švehla
Smrt Šešeljovi
Teodor Marjanovič
K čemu vláda s ČSSD
Adam Drda
Lepší nikdo než ředitel Nikdo
Erik Tabery
Ve hvězdách
Zbyněk Petráček
Za starou i novou Evropu
Zbyněk Petráček
Jak to před blížící se katarzí v Iráku vypadá se starou Evropou a Novým světem? Žádná velká sláva, natožpak jednota. Francouzská exministryně zaměstnanosti Martine Aubryová hovoří o „aroganci USA, které stále více chtějí vládnout světu bez pravidel“. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld již v lednu pochválil postkomunistické země Evropy, že jsou na straně Ameriky: je prý rozdíl mezi starou – rozuměj hlavně Francií a Německem – a novou – rozuměj postkomunistickou – Evropou. Jeho německý kolega Joschka Fischer opáčil, že „ve skutečnosti jsou kultury a státy Evropy starší než v USA“. Poté se Rumsfeld nechal slyšet, že „Kuba, Libye a Německo jsou mezi těmi státy, které USA v žádném případě nepomohou“. Jako by Německo bylo součástí nějaké malé osy zla. A francouzská ministryně životního prostředí Roselyne Bachelotová připomněla na adresu Američanů Napoleonova generála Cambronna – právě toho vojevůdce, který u Waterloo odpověděl na anglickou výzvu ke kapitulaci proslulým „Merde!“. Vypadá snad takto diskuse mezi spojenci v době, kdy se rozhoduje o válce a americký ministr obrany Colin Powell předložil před OSN důkazy proti Saddámu Husajnovi?
Inzerce •
Předplatitelům reklamu nezobrazujeme
Vyhledávání
Autor
Rubrika nebo tag
Rok vydání (např. 1994-2001)
Zavřít vyhledávání
Tip:
Vyhledávejte dle autora pomocí autor:
autor:”Erik Tabery”
další tip
Výsledky vyhledávání
Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Nejvíce hledáte