Sanader, muž mnoha tváří

Udělat z nouze ctnost bývá dost obtížné, jenže Ivu Sanaderovi, který má po vítězství v nedávných parlamentních volbách v Chorvatsku už jisté křeslo premiéra, se to náramně podařilo. Jeho země se potýká s nezaměstnaností, korupcí a neschopností navázat upřímnou spolupráci s haagským tribunálem pro válečné zločiny. Sanader stojí v čele populistické strany HDZ a zatím nenaznačil, jaký recept na tyto otázky nabízí. A ani se zatím nezdá, že by v tomto ohledu chystal nějaké překvapení.

Chorvatské demokratické společenství (HDZ) v Chorvatsku vládlo celou dekádu až do smrti svého zakladatele Franji Tudjmana na sklonku roku 1999. Tudjman se do dějin zapsal jako ochotný partner Slobodana Miloševiče při nelítostném rozdrcení mnohonárodní jugoslávské federace – zejména pak Bosny a Hercegoviny, její zmenšené verze. Coby autoritářský prezident nechal ve své zemi bujet korupci, nepotismus, nacionalismus a pěstoval si kult osobnosti po vzoru Josipa Broze Tita. Když Tudjman zemřel, HDZ tvrdě prohrála ve volbách. Opuštěného stranického kormidla se ujal Sanader, za předchozích let náměstek ministra zahraničí. Do šéfovské funkce nastoupil s cílem, jak řekl, přeměnit HDZ coby „národní hnutí“ v „národně-konzervativní“, pro zahraničí akceptovatelnou stranu.

Nutno dodat, že Sanader se nechce bavit o minulosti: „Raději hovořme o budoucnosti,“ říká na novinářské dotazy.…