Zachraňte burzu
Pražská burza nefunguje: od kuponové privatizace na ni nevstoupil žádný nový český podnik. Tato dávno známá skutečnost Komisi pro cenné papíry a vedení burzy vyburcovala k záchrannému plánu. Žádají vládu, aby dala na trh akcie některých polostátních firem, zjednodušila podmínky pro obchodování a daňově zvýhodnila investory. Tyto návrhy dostane tento týden jako první na stůl ministr financí Bohuslav Sobotka – ten ale již předem dává najevo, že nemají velkou naději na úspěch.
Tajnůstkáři neuspějí
Ve vyspělých zemích je burza místem, kde shánějí perspektivní firmy finance. V Česku to ale neplatí. Od počátku se na ní pouze přehazují balíky akcií z kuponové privatizace. První vlaštovkou měl být před dvěma lety nepříliš známý brněnský zpracovatel plechů Limart. Nakonec ale od záměru vstoupit na kapitálový trh upustil, když zjistil, že by o jeho akcie nebyl zájem. A tak jediným novým podnikem na burze za poslední léta je od loňského října majitel České spořitelny, rakouská Erste Bank. Lépe řečeno: vystřídala zde spořitelnu.
Poté, co z kapitálového trhu zmizelo na 1700 kuponových akcií (oprávněně, protože se s nimi takřka neobchodovalo), je na něm necelých 70 podniků. Přitom ale sedm hlavních – ČEZ, České radiokomunikace, Erste Bank, Komerční banka, Philip Morris, Telecom a Unipetrol – tvoří 98 % všech obchodů.
Co je důvodem takové stagnace? „Vstoupit na burzu znamená také otevřít se konkurentům, informovat o sobě, a to…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
