Ve hvězdách
Kdyby měli mít grafomani patrona, byl by jím svatý Philo. Takový světec sice neexistuje, ale zní tak křestní jméno prvního továrního výrobce psacích strojů: v pátek uplyne 187 let ode dne, kdy v Litchfieldu ve státě New York spatřil světlo světa Philo Remington. Psací stroj zřejmě není největší vynález v oblasti šíření informací, významnější byl asi Gutenbergův knihtisk nebo ve 20. století internet, nicméně široké veřejnosti poprvé umožnil užívat standardizovaný text – a pomocí průklepového papíru ho i snadno šířit. To byla voda na mlýn spisovatelů, ale též grafomanů a v posledku i tvůrců samizdatu.
Philo pocházel z rodiny tehdy již slavného Eliphaleta Remingtona. Ten jako chlapec získal od místního kováře privilegium za deštivých dnů a zimních rán používat jeho dílnu. To přispělo k rozvoji jeho řemeslné zručnosti a inovativního ducha do té míry, že o málo let později položil základy továrny známé jako Remingtonova zbrojovka. Syn kráčel ve šlépějích svého otce a při výrobě pušek odkoukal leccos z mechaniky. Když za ním v roce 1873 přišel byznysman a zákonodárce Christopher Latham Sholes z Wisconsinu s návrhem psacího stroje, Philo se nápadu okamžitě chopil. V září 1874 pak začal nabízet první průmyslově vyráběné modely.
Remingtonovy stroje neudělaly díru do světa hned: písmena přenášely na papír zespodu, takže písař neviděl, co vlastně vytváří, a zákazníkům připadaly zbytečné i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
