Můj čas je houbař
Souborné dílo Petra Kabeše, vydávané nakladatelstvím Atlantis od roku 1998, uzavřel loni na podzim čtvrtý svazek s názvem Těžítka, ta těžítka. Zatímco předchozí tři knihy v podstatě sledovaly chronologii básníkovy tvorby, závěrečný svazek je časově překrývá a shrnuje texty zvláštního rázu, které vznikaly souběžně s básněmi od první poloviny šedesátých let minulého století bezmála po současnost. O tom, že titul vyvolal živý zájem kulturní veřejnosti, svědčí třetí místo ve vánoční anketě Lidových novin Kniha roku 2002.
Jádro knihy, jak napovídá i název, tvoří komponovaná sbírka stručných záznamů, výroků, citátů, fragmentů a ojedinělých veršů Těžítka, která vznikala několik desetiletí a samostatně byla vydána už před osmi lety, kdy získala Cenu Nadace Českého literárního fondu za poezii. Předchází jí dosud nevydaný soubor básní v próze z let 1969–1974 nazvaný Obehnán deštěm jako ostnatým. Na konec knihy zařadil autor do oddílu Těšítka texty, které mu dedikovali přátelé. Básnicky exkluzivním charakterem se k nim hlásí i závěrečné Zlomky a skici (k) Petru Kabešovi – místo doslovu Miloslava Topinky. Vskutku nejde o doslov, ale spíš o Topinkovu vlastní konfesi, jejíž mnohomluvnost podivně kontrastuje s krajní sevřeností Kabešovy poetiky.
Ozvěny v pralese
Při letmém listování by se hlavní část knihy mohla jevit jako sbírka původních či citovaných aforismů s celkem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
