„Nádrže vltavské kaskády nemají při povodních valný význam, nemohou nic ovlivnit,“ říkají jedni. „Bez vltavské kaskády by následky letošní velké vody byly podstatně horší,“ oponují druzí. Co si z toho běžný čtenář novin má vybrat? Která ze stran sporu má pravdu? Využijme toho, že na rozdíl od prvních komentátorů na toto téma už máme k dispozici alespoň minimální časový odstup i některé údaje, a pokusme se najít odpověď.
Co zmůže přehrada
Shrňme si nejprve základní argumenty obou stran. Pravdu mají bezpochyby ti, kdo tvrdí, že „protipovodňový“ objem vltavské kaskády je malý (například největší ze soustavy jejích přehrad - Orlík - má pro tento účel vyčleněno pouhých 60 milionů kubíků z celkových 700 milionů m3 své kapacity). Přesto je třeba dát za pravdu i těm, kdo říkají, že s připočtením možnosti předpuštění nádrží před povodní je to již objem významný. Ovšem - jak poznamenává zase druhá strana sporu - pouze pro „běžné“ povodně, s přibližně patnáctiletou frekvencí, které po sobě zpravidla nezanechávají rozsáhlejší škody. Při povodních s velkými průtoky toho již podle názoru kritiků kaskáda mnoho ovlivnit nemůže. Podle našeho názoru je právě zde skryto jádro sporu: domníváme se totiž, že pravdu mají spíše ti, kdo tvrdí, že kaskáda hraje významnou roli i za velkých povodní. Na rozdíl od nich si však myslíme, že zdaleka ne tak pozitivní, jak její zastánci tvrdí. Pokusíme se nyní argumentovat proč. Každý, kdo měl na základní škole fyziku, si jistě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
